Poslední zprávy
Vodní elektrárna
Spytihněv vloni zvýšila výrobu o pětinu, bez kouře a komínů
Malá vodní elektrárna ČEZ Obnovitelné zdroje ve Spytihněvi na Zlínsku vloni vyrobila 12 710,8 MWh elektřiny, o 22 procent více než v roce 2019. Takové množství elektřiny by hypoteticky stačilo na pokrytí spotřeby 3,6 tisíce domácností.
Experti varují před
ztrátou energetické soběstačnosti a bezpečnosti ČR
Think-tank Realistická energetika a ekologie se kriticky vyjádřil k množícím se hlasům českých politiků i různých aktivistů, kteří se vyslovují pro to, aby hnědé uhlí už po roce 2033 nebylo využíváno pro českou energetiku a teplárenství. Nahradí ho tzv. obnovitelné zdroje?
Potřebné OZE by
v ČR zabraly tisíce kilometrů čtverečních
Kdybychom chtěli, aby všechnu elektřinu v Česku vyráběly větrné elektrárny, zabraly by téměř 15 000 kilometrů čtverečních, tedy pětinu území republiky. Pozemní solární parky by pokryly přes 3 000 kilometrů čtverečních, jaderné elektrárny by oproti tomu zabraly jen zhruba 28 čtverečních kilometrů.
Začíná
desetiletí hybridních elektráren?
Právě začínající třetí desetiletí 21. století přinese masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť. Tvrdí to britsko-americká studie Rethinking Energy, podle které by tento způsob výroby elektřiny mohl v budoucnosti proměnit celý energetický sektor.
Výroba elektřiny byla loni nejnižší za 18 let, spotřeba klesla na pětileté
minimum
Výroba elektřiny v České republice se loni propadla o více než 6 % a klesala také celková spotřeba elektřiny. Výjimku tvořily domácnosti, u kterých byl naopak zaznamenán výrazný nárůst spotřeby. V oblasti plynárenství celková spotřeba vzrostla meziročně o 1,5 %, a to především díky stále většímu využití plynu při výrobě elektřiny.
Zatížení elektrizační soustavy ČR překonalo rekord
Zatížení elektrizační soustavy ČR neboli okamžitá spotřeba elektřiny má od 15. 2. 2021 nové historické maximum 12 226 MW. Stávající maximum z roku 2018 tak bylo překonáno o více než 150 MW. Vysoké zatížení je způsobeno zejména přetrvávajícím extrémně chladným počasím.
V roce 2028 bude
v Jakutsku
postavena malá jaderná elektrárna
Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom plánuje postavit jadernou elektrárnu malého výkonu s modulárním reaktorem RITM-200 poblíž obce Usť-Kujga v Jakutsku (jedna z republik Ruské federace). Projekt výstavby malé jaderné elektrárny navazuje na dohodu uzavřenou mezi Rosatomem a Jakutskem v roce 2019.
Malé
vodní elektrárny ČEZ loni zvedly
výrobu o 16 % a přepisovaly rekordní
tabulky, i díky modernizacím
Malé vodní elektrárny z portfolia společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje v České republice vyrobily v roce 2020 více než 229 milionů kWh elektřiny, meziročně o 16 % více a nejvíce za posledních 6 let.
Voda z hor vyrobila
o čtvrtinu čisté elektřiny více
Severomoravské vodovody a kanalizace (SmVaK): 4,93 GWh elektřiny vyrobilo v roce 2020 sedm malých vodních elektráren v areálech centrálních úpraven vody a významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu. Největší úpravna vody v moravskoslezském regionu v Podhradí u Vítkova loni vyrobila v malé vodní elektrárně celkově o třetinu více elektřiny, než na svůj provoz spotřebovala (výroba 1,5 GWh).
Třetí
jaderná elektrárna v Česku. Místo je vybrané už desítky let, jen dostavba Dukovan nestačí
Bez jádra to v Česku dál nepůjde, tvrdí ministerstvo průmyslu. Samy „druhé Dukovany“, u kterých se teď řeší otázka účastníků tendru z Číny a Ruska, však budoucí českou energetickou bilanci – zejména po odklonu od uhlí – neřeší.
Dánsko vytvoří umělý
ostrov pro distribuci až 10 GW elektřiny z větrných elektráren
Dánsko to s obnovitelnými zdroji energie myslí opravdu vážně a chystá se postavit obří rozvodnu v podobě umělého ostrovu, který bude distribuovat 3 až 10 GW elektrické energie z větrných elektráren.
Česká energetika v
kleštích ideologií a politikaření
V současné době vrcholí rozhodování o případné výstavbě nového jaderného zdroje a celkové budoucnosti české energetiky. Stále vzniká dojem, že většina českých politiků bez rozdílu stranické příslušnosti, se rozhodla jít cestou neřešení energetiky a zneužit této problematiky k politickému boji.
Nová fotovoltaická
elektrárna v Servisním centru společnosti ŠKODA AUTO v Kosmonosech
Společnost ŠKODA AUTO ve spolupráci s firmou ČEZ Solární, dceřinou společností ČEZ ESCO, a energetickou společností ŠKO-ENERGO nainstalovala na střechách svého Servisního centra v Kosmonosech solární panely. Panely na komplexu budov nedaleko sídla společnosti v Mladé Boleslavi zabírají celkovou plochu přes 2 200 metrů čtverečních a ročně dodají více než 450 MWh ekologické energie.
Územní řízení na výstavbu
přehrady Nové Heřminovy bylo zahájeno
Stavební úřad v Krnově zahájil proces územního řízení na výstavbu vodního díla Nové Heřminovy, které patří do souboru protipovodňových opatření na horní Opavě, o kterých rozhodla svým usnesením Vláda ČR již v roce 2008.
Vláda schválila
program pro Modernizační fond
Do nových obnovitelných zdrojů v energetice má jít 38,7 procenta celkové alokace. Strategický dokument Modernizačního fondu, který by měl disponovat zhruba 150 miliardami korun do roku 2030 na projekty vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení energetické efektivity či k růstu podílu obnovitelných zdrojů, vláda schválila.
Potřebujeme realismus
v energetice
Zdá se, že na začátku roku 2021 se energetičtí aktivisté někde ukryli. Jako by na ně dopadl covidový lockdown. Možná to má ale ještě další příčinu. Počasí v prvních dvou týdnech ledna způsobilo, že v Evropě došlo několikrát málem k blackoutu.
V Kanadě staví
88 MW vodní elektrárnu pro výrobu zeleného vodíku
Vodík je nejspíš jedním z řešení energetiky budoucnosti. V Kanadě proto zahajují výstavbu 88 MW vodní elektrárny, která by měla produkovat zelený vodík a kyslík. Obojí by se mělo využívat v průmyslu.
Rok 2020 - Česko
na křižovatce energetické transformace
Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie.
Co je třeba vědět
před uzavíráním uhelných elektráren?
Poslední události, které se staly v evropské přenosové soustavě ukazují, že odstavování stabilních jaderných a uhelných bloků bez náhrady vede ke zvýšení rizika ohrožení stability sítě a případně i vzniku blackoutu.
Česká firma Hydropol úspěšně staví zelené elektrárny v severní Itálii
Česká hydroenergetická skupina Hydropol uvedla do provozu vodní elektrárnu Lavoreit v severoitalském regionu Furlansko-Julského Benátska. Jde o významný přírůstek do portfolia této energeticko-developerské společnosti, která realizuje projekty na čtyřech světadílech. V tomto případě se na financování projektu vůbec poprvé podílela německá banka Bayerische Landesbank (BayernLB), a to přibližně částkou 120 milionů korun.
Závod o největší větrnou turbínu
světa
V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci. Všichni přitom musejí řešit složité technické problémy už při testování jednotlivých komponent.
Krátkodobý rozpad synchronní zóny a pokles kmitočtu
neohrozil provoz přenosové soustavy ČR
V pátek 8. 1. 2021 se vlivem několika výpadků krátkodobě rozdělila synchronní zóna evropské přenosové sítě na dvě části – jihovýchod kontinentální Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek kontinentální Evropy s nedostatkovou bilancí. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.
Evropa byla v pátek
na pokraji masivního výpadku elektřiny
Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek elektřiny, takzvaný blackout. S odvoláním na dodavatele energie Wien Energie a EVN o tom informovala agentura APA. Ke stabilizaci sítě musely rakouské elektrárny okamžitě dodat energii. Podle EVN ale Rakousku situaci pomohla zvládnout i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích.
Více zelených plynů.
Plynaři se připravují na budoucnost
Za podpory státu začíná v České republice výzkum možností akumulace energie do plynovodů. Přebytky čisté energie vyráběné z obnovitelných zdrojů (OZE) bude možné ukládat do plynárenské soustavy a znovu je využívat.
Soukromý energetik
Elektronický informační bulletin
Ročník XXIX. 7/2020 Prosinec
OBSAH: PF 2021 | Úvodník | Veřejný konzultační proces ERÚ | Tisková zpráva EREF
Elektromobily budou
chtít tři nové elektrárny
O nárocích elektromobility na produkci elektřiny dostává veřejnost neúplné zprávy. Pokud by měla hrát opravdu významnou roli, bude vyžadovat kapacitu několika temelínských bloků. O problematice diskutoval Přemysl Souček (iuhli.cz) s profesorem Janem Mackem z ČVUT.
ČEZ: Desetkrát k budoucí spotřebě a výrobě
elektřiny
v ČR - spotřeba poroste, nelze se spoléhat na dovoz
Evropské země se shodly, že budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Fosilní zdroje a vypouštění CO2 tak skončí nejen v energetice a v ostatním průmyslu, ale i v dopravě nebo zemědělství. Dekarbonizace v EU bude vyžadovat zcela bezemisní výrobu energie (tedy výhradně z jádra či obnovitelných zdrojů). Ekologická elektřina částečně nahradí zdroje v teplárenství a začne být mnohem více využívána i v dopravě v podobě elektromobility.
Přečerpávací vodní elektrárna
Dalešice letos dodá nejvíc elektřiny za 42 let
Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice letos vyrobí nejvíc elektřiny za 42 let svého provozu. Dosavadní roční maximum z roku 2015, které bylo 526 939 MWh, překonala elektrárna v pátek. V nádrži je vzhledem k letošním dešťům dost vody, k vysoké výrobě přispěla i nízká poruchovost zařízení a jeho krátké plánované odstávky. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti ČEZ Jiří Bezděk.
Přejde
ČR z uhlí na plyn? Od EU dostala zelenou, otázkou zůstává financování
Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat na dekarbonizaci své ekonomiky. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé právě na uhlí. Levnou a dostupnou alternativou je podle české vlády plyn.
Veřejný konzultační proces k
návrhu technicko-ekonomických parametrů pro stanovení provozní podpory od
roku 2022
V souladu s připravovanou novelou zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (zákon o POZE), bude povinností Energetického regulačního úřadu (ERÚ) stanovit vyhláškou technicko-ekonomické parametry pro stanovení provozní podpory jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny z OZE, KVET, důlního plynu, tepla z OZE a biometanu.
Uhlí v Česku skončí
v roce 2038. Komise ale vařila z vody, chybí analýzy
Uhelná komise oznámila, kdy Česko skončí se spalováním uhlí. Doporučila kompromisní scénář, který počítá s rokem 2038. K rozhodnutí ale chyběly potřebné analýzy. Nevíme tak, jak cesta k energetice bez uhlí bude vlastně vypadat.
ERÚ oznamuje regulované ceny elektřiny a plynu pro rok 2021
Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal cenová rozhodnutí, kterými každoročně stanovuje výši regulovaných složek cen elektřiny a plynu na další rok. Cenová rozhodnutí pro elektroenergetiku přinášejí v rámci celostátního průměru snížení regulovaných plateb pro odběratele na hladině nízkého napětí, tedy vč. domácností. Růst regulované části ceny je naopak očekáván na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, důvodem jsou zde zejména rostoucí náklady na podporované zdroje energie. V oblasti plynárenství klesnou celostátní průměrné regulované platby pro maloodběratele i velkoodběratele.
Věcný záměr nového energetického zákona
schválila vláda
Věcný záměr nového energetického zákona schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. V plánovaném zákonu, který má nahradit dosavadní normu z přelomu milénia, chce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) promítnout zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky.
Manifest Stop novým
VE v Evropě
Na 150 environmentálních nevládních organizací podepsalo společný manifest s názvem „Zastavte novou vodní energetiku v Evropě“. Z České republiky petici podepsala nezisková organizace Arnika. I z tohoto důvodu se připojuje SPVEZ, z. s., k tiskovému prohlášení EREF, jako jeho člen, se kterým se plně ztotožňuje.Pavel Štípský, předseda SPVEZ.
Čeští výzkumníci
vyvíjí unikátní typ bezemisní teplárny?
Experti se zaměřili na další krok k šetrnějšímu využití obnovitelných zdrojů. Flexibilní systém ukládání energie, vyvíjený řešitelským týmem, dokáže nahromaděnou tepelnou energii zpětně využít k vlastní výrobě elektřiny a tepla. Systém bude klíčový k vyrovnání rozdílu mezi nestabilní nadprodukcí a nedostatkem energie, se kterými se uživatelé obnovitelných zdrojů energie potýkají.
Zelení v Evropě
nechtějí ani vodní elektrárny. Jde o extrémní stanovisko
Na 150 environmentálních nevládních organizací podepsalo společný manifest s názvem „Zastavte novou vodní energetiku v Evropě“, v němž vyzývají orgány EU, aby ukončila podporu budování vodních elektráren v Evropě. Z České republiky petici podepsala nezisková organizace Arnika.
Pohled do historie.
Návrh na nový typ větrné elektrárny z roku 1913 slibující lepší účinnost za slabého i silného větru
Už naši předci se snažili nahradit docházející fosilní paliva za lepší a nevyčerpatelný zdroj energie. Jednu zajímavou konstrukci nového typy větrné elektrárny podle představ z roku 1913, která měla odstranit nevýhody klasických větrných elektráren s vrtulí je větrný motor Casteletův.
Transparentní baterie
místo oken?
Transparentní baterie by mohly nahrazovat sklo v oknech. Zatím mají jen velmi malý výkon, ale ten se bude jistě zvyšovat. Většina výzkumů baterií se zaměřuje na zvyšování elektrického výkonu nebo zvyšování energetické hustoty, avšak Hironobu Minowa a jeho tým z japonského komunikačního obra NTT místo toho hledají baterii, která by byla co nejméně nápadná.