Rubriky

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Ekonomika obnovitelných zdrojů energie

Výpočet ekonomické efektivnosti hodnotí dosažené výnosy (efekty) ve srovnání s náklady (nároky) na realizaci a provoz posuzované investice. Ekonomická efektivnost se měří penězi a proto její výpočet neobsahuje penězi neměřitelné veličiny, např. přínosy ve prospěch životního prostředí.

Základním východiskem pro ekonomické výpočty musí být reálné zjištění (vypočtené hodnoty) produkce energie z obnovitelného zdroje (viz předcházející kapitoly). Musí tedy dojít k vzájemné vazbě mezi fyzikálními pochody a jejich ekonomickým vyjádřením. Největší chybou ekonomických propočtů je, že často vychází pouze z neověřených podkladů o produkci (obvykle a někdy i záměrně nadsazených nebo jen hrubě odhadnutých). Pak na tyto hodnoty je aplikován celý soubor ekonomických výpočtů, jejichž výsledkem jsou často naprosto zavádějící výstupy. To pak vede k neefektivním investicím a k problémům se splácením případných úvěrů.

Nejdříve zjistíme roční provozní Cash - Flow projektu.

Ukazatel Jednotka hodnota
Výroba elektřiny MWh/r  
Vlastní spotřeba elektřiny MWh/r  
Prodej elektřiny MWh/r  
Výkupní cena elektřiny *) Kč/MWh  
Tržby za prodej elektřiny tis.Kč/r  
Provozní náklady (bez odpisů) tis.Kč/r  
Roční Cash – Flow (C-F) projektu tis.Kč/r  

*) Pozn.:
Výkupní cena elektřiny dodané do sítě z OZE se započítává vždy při cenové úrovni roku realizace investice podle Cenových rozhodnutí ERÚ (např. pro rok 2010 č.4/2009 a č.7/2009 - pevná cena za decentrální výrobu). Důvodem je, že povinný výkup elektřiny z OZE je garantován na min. 15 let, zatím co při prodeji elektřiny přes obchodníka jsou smluvní vztahy vždy pouze roční.

Investiční náklady jsou další důležitou položkou pro ekonomické hodnocení. Uvádějí se strukturovaně na stavení a technologickou část. Je vhodné vycházet z nabídek dodavatelů a z rozpočtovaných nákladů dle projektu.

Indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů jsou uvedeny v příloze č.3 k vyhl. č. 409/2009 Sb., částka 132 z 25.11.2009.

Na základě znalosti C-F projektu a investičních nákladů již můžeme vypočíst prostou dobu návratnosti.

  Jednotka hodnota
Pořizovací náklady tis. Kč  
Roční Cash-Flow projektu tis.Kč/r  
Prostá doba návratnosti roky  

Pozn.: Prostá doba návratnosti u projektů OZE by neměla přesahovat 10 let.

Pro základní posouzení je vhodné použít ekonomickou analýzu, tj. zjednodušené výpočty (investiční náklady jsou hrazeny vlastními prostředky investora).

Jako kriteria ekonomické efektivnosti se používá čistá současná hodnota (NPV – Net Present Value) a vnitřní výnosové procento (IRR – Internal Rate of Return) po dobu ekonomické životnosti projektu (obvykle min. 15 let), při hodnotě diskontu 4% a při stálých cenách roku 2010. Současně se vypočte hodnota kumulovaného diskontovaného hotovostního toku (Cash Flow), vč. reálné doby návratnosti projektu.

Základní vztahy pro výpočet jsou:

  • čistá současná hodnota (NPV)

kde:

CFt - Cash - Flow projektu v roce t
r - diskont
t - hodnocené období (1 až n let)
Tž – doba ekonomické životnosti projektu

  • vnitřní výnosové procento (IRR)

platí: IRR = r

  • reálná doba návratnosti (výpočtem z diskontovaného Cash – Flow projektu)

Výsledky jsou následující:

  Jednotka hodnota
NPV projektu tis. Kč  
IRR projektu %  
Reálná doba návratnosti roky  

NPV a IRR projektu musí být kladná hodnota a reálná doba návratnosti by neměla být delší než cca 15 let.

Výsledky se zpracují do grafu, např.:

Teprve po těchto základních výpočtech mohou následovat případné úvahy o vlastním financování projektu (finanční analýza) pomocí cizích finančních zdrojů.