Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Německý elektrárník poslal šumavský potok pod zem

2017-04-07
Velmi svérázně vyřešil problém s regulací vody v přírodním náhonu k malé vodní elektrárně u Hojsovy Stráže na Šumavě její německý provozovatel. Za zády úředníků i ochránců přírody poslal loni v létě pod zem po­tok, který náhon napájí. Voda tak teče pod povrchem v půl kilometru dlouhém potrubí o průměru téměř metr. Přišlo se na to až nyní.
V tomto místě se potok odděluje od říčky Úhlavy, za pár metrů už mizí pod zemí

Otevřený náhon tvořilo kdysi uměle vytvořené rameno říčky Úhlavy uprostřed lesa. Za desítky let vznikl v potoce vodní život. To vše je nenávratně pryč. „Zjistili jsme, že náhon k elektrárně najednou zmizel,“ řekl Ivo Procházka ze Správy chráněné krajinné oblasti Šumava.

Nebylo přitom těžké záhadu rozklíčovat. „Bylo hned patrné, že potok je zatrubněný. Jedná o stavbu, která podléhá povolení. Takže jsme to okamžitě oznámili na Městský úřad v Klatovech,“ pokračoval Procházka.

Podle něho bude pravděpodobně zahájeno řízení o odstranění stavby. „Tohle je určitě na pokutu. Pokud pří­sluš­ný úřad vydá dodatečné stavební povolení, budeme požadovat, aby u vstupu do zatrubněné části byly alespoň instalované plašiče ryb a minimalizovalo se tak riziko jejich úmrtí v potrubí,“ dodal Procházka.

Potok mizí z povrchu
a pokračuje půl kilometru dlouhým potrubím až k elektrárně.

Úředníci, kteří vše řeší, se nechtěli příliš vy­ja­dřo­vat. „To, co se stalo, je ne­při­ja­tel­né. To říkám na rovinu. Tahle záležitost je mo­men­tál­ně v jednání a řešení. Zcela jistě bu­de zahájeno správní řízení, ale nechci teď předjímat, jak to dopadne,“ reagoval ve­dou­cí odboru životního prostředí klatovské radnice Libor Hošek.

Německého provozovatele zastupuje Václav Mandák. Ten přiznal, že žádné povolení ke stavbě nemá. „Podívejte se, co všechno lidi dělají načerno. Řeknu to asi takhle, ele­ktrár­na pokryje z obnovitelného zdroje roční spotřebu elektřiny u 80 domácností. Vezměte si, kolik tun uhlí by se jinak mu­se­lo spálit,“ uvedl Mandák.

„Náhon byl v havarijním stavu. Voda prosakovala a dělala si, co chtěla. Měli jsme na výběr, buď to koryto potáhnout nepropustnou fólií, nebo zatrubnit. Rozhodli jsme se pro druhou variantu, protože po za­sy­pa­ném náhonu se teď dá dojet až k jezu řeky, který bude zapotřebí v budoucnu opravit,“ pokračoval Mandák.

Potok mizí z povrchu a pokračuje půl kilometru dlouhým potrubím až k elektrárně.

Připustil i to, že stavbu neoznámili záměrně. „Když jsme tady elektrárnu stavěli, bylo k tomu zapotřebí sto dvacet razítek. Dovedu si představit, že pokud bychom o zatrubnění úředně zažádali, tak se spustí taková povolovací mašinérie, že dodnes nejsme hotoví. Tak jsme to hold udělali tímto způsobem. Já to bral jako součást údržbových prací,“ prohlásil zástupce německého elektrárníka s tím, že náklady na zatrubnění se vyšplhaly na téměř půldruhého miliónu korun.

Vymazání potoka ze zemského povrchu považují za zvěrstvo i rybáři. „Je to lumpárna první kategorie. Ekosystém, který se tam za dlouhá léta vytvořil, je zničený. Tohle by si provozovatel elektrárny ve své zemi rozhodně nedovolil. U nás by za to měly být pořádné sankce, aby na takové věci lidé vůbec ne­po­my­sle­li,“ reagoval Jaroslav Vogl z krajského rybářského svazu.

Patrik Biskup, Právo