Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Češi provozují a modernizují vodní elektrárny
daleko za svými hranicemi

2017-09-13

Vodní toky mají pro Českou republiku – zemi ve středu Evropy – specifický geografický i hospodářský význam. Územím českého státu procházejí tři hlavní evropská rozvodí od­dě­lu­jí­cí úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Voda také sehrála zásadní roli v roz­vo­ji české ekonomiky a jejího exportního po­ten­ci­álu.

Česko sice nemá žádné obrovské velehory, ani mimořádně prudké říční veletoky. Po­ten­ciál výroby elektřiny z vodních zdrojů tady není srovnatelný se světovými hy­dro­ener­ge­tickými velmocemi. Přesto tu má vodní ener­ge­ti­ka významnou tradici. A historicky prů­my­slo­vé české země se mohou pochlubit špič­ko­vým strojírenstvím, které se zaměřilo také na výrobu turbín a dalších vodních strojů.

Česko v této oblasti nashromáždilo velké znalosti. Moravské město Blansko je dodnes centrem moderních inženýringových konceptů, které tvoří základ projektů budování či modernizace vodních elektráren po ce­lém světě. Češi dnes nejenom vyvážejí vodní stroje a zajišťují kompletní projekty pro hydroelektrárny v ji­ných zemích, ale také investují přímo do zahraničních vodních elektráren a sami je provozují.

Průmyslová tradice Česka a orientace na vodu – jako globálně stále nejvýznamnější obnovitelný zdroj ener­gie – tvoří kombinaci, která i v současné době přispívá k významnému hospodářskému rozmachu.

VE SVĚTOVÉ KONKURENCI

V české hydroenergetice a navazujícím strojírenství se kromě státu jako dosavadního provozovatele vel­kých vodních elektráren začali po politických změnách v devadesátých letech prosazovat soukromí pod­ni­ka­te­lé. I když se v té době mnohým zdálo, že toto odvětví nemá perspektivu, tito noví byznysmeni po­cho­pi­li, že opak je pravdou. Pozdější podpora rozvoji obnovitelných zdrojů – nejenom v Česku, ale v mnoha ze­mích světa – jim dala za pravdu.

Češi spojili při výrobě turbín a dalších vodních strojů síly například s Američany či Slovinci a společně za­mí­řili na třetí trhy. Česká společnost ENERGO-PRO nyní chystá výrobu turbín také v tureckém hlavním městě Ankara – tedy v zemi, jejíž poptávka po nových energetických zdrojích je vzhledem k tamnímu oče­ká­va­né­mu hospodářskému boomu obrovská.

Češi uspěli v dodávkách turbín na všechny kontinenty, jejich specialitou jsou mimo jiné turbíny pro vodní minielektrárny – jako v případě společnosti Mavel. Firmy z České republiky vyvážejí Kaplanovy, Francisovy, Peltonovy i další turbíny různých designů. Vývoz směřuje do států Evropské unie, ale i do mnoha vzdá­le­něj­ších zemí – Kanady, Jižní Koreji, Panamy či Ugandy.

Čechům se přitom často daří úspěšně bojovat s rostoucí asijskou konkurencí – nejenom kvalitou produktů, ale právě šíří navazujícího servisu. České společnosti mimo jiné nabízejí projektové studie a vypracování projektových dokumentací, hydraulické výpočty a návrhy vodních strojů, modelové zkoušky vodních tur­bín, nebo také seizmické, vibrační a únavové zkoušky. Stejně tak zajišťují montážní práce, montážní dozor, řízení a vedení stavby, a rovněž již zmiňované rekonstrukce a inovace instalovaných vodních strojů.

MEZINÁRODNÍ PROVOZOVATELÉ ELEKTRÁREN

Češi se ovšem kromě exportu vodních strojů a oprav vodních elektráren v různých částech světa v po­sled­ních desetiletích zaměřili také na investice do elektráren v zemích jako Bulharsko, Gruzie či právě Tu­rec­ko. Provozují a modernizují již existující elektrárny, nebo se podílí na stavbě nových.

Státní pojišťovna EGAP podpořila řadu podobných projektů. To je v souladu s její dlouhodobou strategií – EGAP se stále více zaměřuje na pojišťování ekologicky šetrnějších zdrojů energie (obnovitelné zdroje a ja­der­ná energetika), na něž od roku 2005 připadá zhruba polovina hodnoty uzavřených pojistek ener­ge­tic­kých projektů.

Zemí, kde čeští investoři ze skupiny ENERGO-PRO uskutečnili první akvizice vodních elektráren, bylo v le­tech 2002 až 2004 Bulharsko. To rozhodně nebyla žádná náhoda – už před sametovou revolucí v roce 1989 se budování tamních elektráren účastnili právě Čechoslováci. Po zmíněných akvizicích se pak řada dalších českých firem podílela na rekonstrukci bulharských vodních zdrojů – včetně elektráren proslulé kaskády Sandanska Bistrica.

Jen o pár let později – v období 2007 až 2009 – čeští podnikatelé zaměřili svou pozornost na vzdálenější zemi, zakavkazskou Gruzii. Tam se původně česká firma ENERGO-PRO postupně stala největší energetickou společností operující na 70 procentech území této republiky. Čeští byznysmeni začali provozovat nejenom 15 gruzínských vodních elektráren, ale také tamní distribuční soustavu (pozn. Provozovatelem distribuční sítě se později stali také v Bulharsku). Projekt, který podpořil EGAP, opět přinesl zakázky řadě českých firem, které se podílely právě na modernizaci rozvodné sítě.
 

Pramen: ENERGO-PRO
TURECKÁ PŘÍLEŽITOST

EGAP podpořil také pozdější investici stejné firmy v Turecku v roce 2010. Tehdy Češi koupili od dvou tu­rec­kých společností celkem pět vodních elektráren. Tím ale ambice v Turecku zdaleka neskončily – i vzhle­dem ke skutečnosti, že jde o zemi, která usiluje o energetickou soběstačnost a potřebuje dostatek zdrojů energie k tomu, aby dosáhla ambiciózního cíle dostat se během několika let mezi desítku největších svě­to­vých ekonomik.

Češi každopádně v Turecku hodlají využívat vhodných příležitostí k nákupu nových elektráren, nebo je sa­mi budovat na zelené louce. V roce 2012 odstartoval projekt výstavby nové přehrady a vodní elektrárny Karakurt na severovýchodě Turecka. Instalovaný výkon má dosahovat téměř 100 megawattů.

A dosud vůbec největší elektrárnu s předpokládaným instalovaným výkonem 280 megawattů hodlá ENERGO-PRO provozovat v jihovýchodní části Turecka. Tato skupina totiž převzala projekty stavby velké vodní elektrárny a přehrady Alpaslan 2. Půjde o největší soukromě vlastněnou hydroelektrárnu v Turecku z hlediska velikosti její vodní nádrže a devátou největší přehradu v Turecku vůbec.

CENTRUM VÝZKUMU

Přímo v České republice pak tuzemské firmy navazují nejenom na tradiční strojírenskou výrobu, bohaté zku­še­nos­ti s konstrukční a projekční činností, ale i kvalitní experimentální výzkum a vývoj. A není nic pře­kva­pi­vé­ho na tom, že nejmodernější hydraulickou laboratoř dnes najdete v již zmiňovaném jihomoravském městě Blansko, do kterého Čechoslováci v letech 1952 až 1989 koncentrovali veškeré průmyslové aktivity spojené s vodní energetikou.

Nejnovější hydraulická laboratoř byla uvedena do provozu v Blansku na konci roku 2011 a patří společnosti ČKD Blansko Engineering, dceřiné firmě ENERGO-PRO. Ještě před zahájením výroby skutečných vodních tur­bín, čerpadlových turbín či čerpadel je možné v laboratoři ověřit nová hydraulická řešení na fyzikálních modelech těchto vodních strojů.

Testy v laboratoři tak slouží k ověřování technologií pro energetiku (ale i pro zemědělství) také daleko za českými hranicemi. Uskutečnily se zde zkoušky modelu závlahových čerpadel pro čerpací stanici Gangaram v Indii, testování modelů Francisových turbín pro vodní elektrárnu Toro 3 v Kostarice nebo modelu Ka­pla­no­vy turbíny pro projekt vodní elektrárny Khoda Afarin v Íránu. Další projekty se týkaly vodních strojů v Indii, Švédsku, Finsku, Norsku, Slovinsku, Kostarice, Ekvádoru a dalších zemích.

Výběr ze zdroje: Jan Žižka, All for Power >>>