Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Norsko jako úložiště energie pro Evropu?

2017-09-13
Norská energetika má ve srovnání s jinými evropskými zeměmi jednu zásadní výhodu. Jde o množství vod­ních elektráren, které jsou schopny pokrývat naprostou většinu norské spotřeby elektřiny a část i případně ex­por­to­vat do okolních zemí. Díky tomu je norská produkce elektřiny hodnocena jako jedna z nej­eko­lo­gič­těj­ších na světě a obecně produkuje jen minimum skleníkových plynů (především z plynových zdrojů).

Elektroenergetika Norska je vystavěna na vodní energii. Ta tvoří ročně obvykle více než 95 % vy­pro­du­ko­va­né norské elektřiny. Většina vodních zdrojů je ovšem v režimu klasických akumulačních vodních ele­ktrá­ren. Přečerpávací vodní elektrárny tvoří v Norsku jen nepatrnou část produkce (0,8 TWh z celkových 128,7 TWh z vody – v roce 2013). V roce 2013 pak vypadal v Norsku instalovaný výkon (a roční produkce energie) nejvýznamnějších zdrojů následovně – voda 31 GW (128,7 TWh), plyn 1,6 GW (3,4 TWh), vítr 0,8 GW (1,9 TWh).

Import a export elektřiny je limitován propojením Norska s ostatními zeměmi pomocí přeshraničních vedení a podmořskými kabely. Maximum exportu elektrického výkonu z Norska byl v roce 2013 okolo 3 GW, což je významné množství, neboť průměrná spotřeba v daném období byla přibližně 11 GW a výroba okolo 15 GW. Export tak tvořil přibližně pětinu celkové výroby elektřiny a čtvrtinu spotřeby v tomto období. Norsko je navíc již dnes zvyklé využívat svoji výrobu z vodních zdrojů k vyrovnávání stavů v síti a rovněž i prodeji do zahraničí při výhodných podmínkách na energetickém trhu.

Partnerství po kabelu

Podmořské kabely propojují Norsko s ostatními zeměmi již řadu let. První kabelové podmořské mezinárodní spojení s Norskem proběhlo již v roce 1977 (Skaggerak) pomocí HVDC propojení. Výhody kabelových pod­moř­ských propojení v dnešní době silně převažují nad extrémně vysokou cenou výstavby. Důvodem je na­pří­klad i to, že výstavba klasických nadzemních vedení se setkává s protesty a problémy při výkupu po­zem­ků. Dnes je tak paradoxně často rychlejší vybudovat podmořský kabel než klasické vedení.

V roce 2013 byla podepsána Norsko – Německá deklarace, jejímž cílem je propojit Norsko a Německo pod­moř­ským kabelem NordLink. Dle deklarace totiž 50 % evropské kapacity vhodné pro skladování většího množ­ství energie leží v současnosti v Norsku a jde o nákladově efektivní řešení.

V současnosti provozované a budované podmořské kabely spojující Norsko s jinými zeměmi zobrazuje ná­sle­du­jí­cí tabulka a obrázek.

Název Přenášený výkon Propojení Stav propojení
Skaggerak 1 700 MW Dánsko - Norsko Funkční (od 1977)
NordNet 700 MW Nizozemí - Norsko Funkční (od 2008)
NordLink 1 400 MW Německo - Norsko Ve výstavbě (2019)
NSN 1 400 MW Británie - Norsko Ve výstavbě (2021)
NorthConnect 1 400 MW Skotsko - Norsko V plánu (2021)


Legenda: existující, ve výstavbě, v plánu. (Převzato z: Energy Matters)

Skladování energie ve vodě

I přes výrazné množství vodních zdrojů nenabízí Norsko možnost skladovat energii přímo – formou čerpání energie v přečerpávacích vodních elektrárnách. To je zásadní potíž, se kterou je nutné počítat. Je ovšem možné využívat nepřímý způsob skladování. V případě levné produkce z jiných zdrojů OZE v Evropě (např. vítr na severu Německa, nebo FVE) se využívá tato energie i pro spotřebitele v Norsku (nevyužívají se nor­ské vodní zdroje) a naopak v době nedostatku v Evropě se akumulovaná vodní energie v norských pře­hra­dách využije i pro zákazníky v jiných zemích. Výhodou je možnost „skladovat“ takto proměnlivou vý­ro­bu z OZE. Tento způsob je navíc i ekonomicky zajímavý pro Nory, neboť budou spotřebiteli levné (pře­byt­ko­vé) energie z OZE a naopak prodejci energie v dražších obdobích (při nedostatku).

Problémy nepřímé akumulace

Zřejmým problémem takového řešení jsou omezení daná maximálním a minimálním povoleným množstvím vody v nádržích. U přehrad je navíc nutné udržovat minimální průtoky vody pro potřeby ryb a dalších vod­ních živočichů. Jako problém působí i fakt, že během ročních období se stav přehrad výrazně mění a celý systém je navíc závislý na proměnném počasí (například množství srážek). Další problémy přináší omezené možnosti exportu/importu dané maximálním možným přenášeným výkonem v kabelech. Přenosová síť rov­něž není stavěná na rychlé změny ve směrech toků. Během následujících deseti let plánuje norský pro­vo­zo­va­tel přenosové soustavy (Statnett) investice okolo 7 mld. €, aby bylo možné odstranit nej­vý­raz­něj­ší překážky pro další rozvoj.

Výběr ze zdroje: autor Dian Hrozek, web O ENERGETICE >>>