Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Baterie a česká energetika

2018-01-17

V tuzemsku by brzy mohlo vyrůst přes sto me­ga­wattů velkých bateriových úložišť. Chtě­jí si ukrojit kus z trhu služeb pro stabilizaci elektrické sítě.

Je začátek února 2017 a české fotovoltaické a větrné elektrárny už přes devadesát hodin ne­do­dá­va­jí do sítě elektřinu. Deset cen­ti­me­trů nového sněhu na střeše brněnského Špilberku strhlo lavinu. Po celé zemi je zataženo a místy sněží. Meteorologové vyhlašují v Praze a středních Čechách smo­go­vou situaci. Kdyby nefungovaly jaderné, uhelné a plynové zdroje, Česko by upadlo do tmy. Podobná situace se opakovala i před Vánocemi. Optimistické předpovědi ně­kte­rých zelených energetiků tvrdí, že obdobné situace nastávat nebudou, protože větší podíl obnovitelných zdrojů spolu s bateriemi dodají do sítě vždy požadovaný výkon. Jenže v Česku je tento scénář jen těžko proveditelný. I kdyby bylo loni v únoru na polích a střechách dvakrát více fotovoltaiky a na kopcích pětkrát více větrných elektráren, výrobní nula by trvala skoro dva dny v kuse.

„Stavět baterie, jež by dokázaly tento nejhorší scénář pokrýt a dodávat do sítě místo fotovoltaiky a větru třeba sto megawattů výkonu, je ekonomický nesmysl,“ říká Pavel Hrzina z Elektrotechnické fakulty ČVUT. Totéž tvrdí zástupci provozovatelů velkých bateriových systémů, které se začínají stavět.

Pět otázek, na něž musíte znát odpověď „Takové baterie by byly určitě dražší než stavba flexibilního konvenčního zdroje,“ dodává Jan Fousek, ředitel baterkářské asociace Aku-Bat. Pokrýt čtyřicetihodinový výpadek a dodávat výkon sto megawattů by dokázaly baterie, jejichž pořízení by dnes stálo zhruba osmdesát miliard korun. Přitom v únoru by to bylo pouhé procento výkonu, který firmy a domácnosti ne­us­tá­le potřebují. Osmisetmegawattovou plynovou elektrárnu lze pořídit za zhruba patnáct miliard korun a vyrábět může, dokud do ní bude proudit plyn.

V zimě se Česko ještě několik desítek let bez klasických elektráren neobejde. Vzhledem k tomu, že se v tom­to období musí vyrábět také teplo, může chybějící výkon ze slunce a větru pokrýt společná výroba tepla a elektřiny. „Ideální podmínky pro to mají teplárny a elektrárny, které dodávají také teplo,“ tvrdí Hrzina.

Jenže dnes hrají teplárny roli poskytovatele regulačních služeb pro elektrickou síť. Na stabilní dodávku elektřiny místo OZE nemají dostatečný výkon a s jeho zvyšováním se v energetické koncepci nepočítá.

Velké baterie budou hrát mnohem větší úlohu při rychlé stabilizaci elektrické sítě. Vzhledem k tomu, že se jejich kapacita dá použít jen v řádu minut, uplatní se například při vyhlazování špiček při výrobě nebo odběru. „Budou fungovat třeba patnáct minut, než naběhnou další regulační zdroje. Nebo se ukáže, že za čtvrt hodiny špička sama odezní,“ uvádí Hrzina.

Datum: 16. 01. 2018
Zdroj: E15 Jan Stuchlík