Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Český Hydropol plánuje stavět desítky
vodních elektráren po celém světě. Cílí na Asii a Jižní Ameriku

2018-03-20

V posledních letech zrealizovala společnost Hydropol v České republice několik projektů, a to ve Velkém Oseku, Mělníku, Přelouči a jinde. Společnost od svého založení v České republice své aktivity rozšířila na mezinárodní úroveň. Hydropol úspěšně expandoval do Jižní Ameriky.


Velký Osek: Tuto malou vodní elektrárnu na řece Labi
dokončil Hydropol v roce 2012. Tři Kaplanovy turbíny mají výkon 900 kW
Firma se dnes zaměřuje převážně na malé vodní elektrárny v Evropě. Vlastní jich více než 25, spolu s dalšími rozpracovanými projekty mají hodnotu okolo dvou miliard korun. Hydropol nyní dosahuje ročního obratu zhruba 330 milionů korun. Provozní zisk před zdaněním a odpisy dosahuje zhruba desetiny této sumy.

Plánuje ale velký růst. Jen do příštího roku by měl počet jeho zdrojů vzrůst až na čtyři desítky malých vodních elektráren s celkovým výkonem 30 MW. Firma Hydropol chce mít 100 MW výkonu ve vodních elektrárnách v Kolumbii a Indonésii.

„Zdaleka největší podíl představují investice ve Velké Británii, kde v současné době vlastníme či spoluvlastníme 15 elektráren, developujeme dalších více než 10 a snažíme se i o koupi již postavených a prověřených projektů. Na druhém místě je pak Itálie, i když zde se nám především kvůli velkému množství peněz na trhu a tím i vysoké konkurenci nedaří úplně tak, jaké máme představy,“ říká Tošnar.

Společnost Hydropol získala dva důležité projekty na stavbu nových vodních elektráren v britském Walesu. Celková hodnota projektů je 350 milionů korun (13,7 milionu eur).

Obě elektrárny budou součástí jezerního rezervoáru Elan Valley, který je zásobárnou pitné vody pro města Birmingham v Anglii a Swansea ve Walesu. Zprovozněním objektů bude využit zbývající energetický potenciál nacházející se mezi již existujícími přehradami. Projekty, jež Hydropol dodá v letech 2018 a 2019, budou zahrnovat dvě elektrárny s 40 metrovými spády a s výkonem cca 1,5 MW u každé.

Společnost Hydropol má bohaté zkušenosti s výstavbou a rehabilitací vodních elektráren, v posledních dvou desítkách let zrealizovala více než 80 vlastních projektů na 4 kontinentech.

Hydropol také nedávno dokončil a předal novou vodní elektrárnu o výkonu 2 MW zadavateli Liberian Agriculture Company. Projekt je součástí elektrifikace jedné z největších kaučukových plantáží v Africe pomocí obnovitelných zdrojů energie. Zadavatel svěřil zakázku společnosti Hydropol v roce 2015, aby byl plně využit potenciál 9 metrových vodopádů na řece Slo v jižní Libérii. Hydropol navrhl a dodal řešení na klíč o dvou turbínách a vodní elektrárně o výkonu 2 MW, včetně nové 13kilometrové elektrické linky k napájení výrobních zařízení plantáže. Tento projekt, nacházející se v obtížném terénu, byl nejen zadavatelem, ale i mnoha mezinárodními agenturami výborně hodnocen. V současné době pracuje Hydropol na podobném projektu v africkém Kamerunu.

Tuto strategii chce nyní společnost přenést v době končících programů na podporu obnovitelných zdrojů z Evropy i do světa. S jedním rozdílem. V Evropě se i kvůli této podpoře firma specializovala na malé elektrárny. To se nyní změní. „V Asii a Americe je jedinou možností vyrábět za tržní ceny, a proto se zde menší zdroje, než je pět až deset megawattů, nevyplatí,“ říká Tošnar.

I proto zde plánuje Hydropol svůj celkový výkon násobně zvýšit. V Indonésii a Kolumbii chce v nadcházejících letech vlastnit po 50 megawattech výkonu. „V současnosti pracujeme celkem na dvanácti projektech, z nichž pět by mělo letos být plně povolených,“ říká majitel firmy.

Nejdále je firma v Indonésii, kde působí od roku 2013. „Elektřina z vody tam má velký potenciál. Země se snaží zbavit závislosti na výrobě elektřiny z nafty a uhlí, nicméně je to zatím dosti klikatá cesta − je třeba brát ohled na to, co místní obyvatelstvo a průmysl zaplatí, a tak je rozvoj obnovitelných zdrojů částečně chaotický,“ říká Tošnar.

Aby měla referenci, jednu malou elektrárnu o výkonu dvou megawattů zde již staví. Pro urychlení celého procesu se Hydropol nakonec rozhodl zaplatit ji z vlastních peněz. Tři miliony dolarů, tedy něco přes šedesát milionů korun, plánuje po dokončení refinancovat.

Jedná se, podobně jako u všech ostatních elektráren, o zdroj na řece. Do staveb spojených s vodní nádrží se raději nepouští. „Období na povolení přehrady je neuvěřitelně dlouhé. Například i Energo-Pro si je koupilo už povolené. Ale stejně, to, co se jim podařilo, je velký úspěch,“ říká Tošnar o asi nejznámější „hydro“ skupině z Česka.

Její majitel Jaromír Tesař nyní patří k jednomu z nejaktivnějších podnikatelů v oboru i na evropské úrovni. Firma v Bulharsku, Gruzii a Turecku vlastní téměř tři desítky vodních elektráren o výkonu několika stovek megawattů. V Turecku navíc nyní staví dvě obří vodní díla za desítky miliard korun.

Zdroj úryvku z : IHNED.cz
a FEDIT.cz