Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Vliv zahraniční spolupráce na koncepci PS ČR

2018-06-30

Současná strategie Evropské unie se v oblasti elektroenergetiky opírá o snahu snížit produkci skleníkových plynů, zvýšit produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů primární energie a dále navýšit propojení energetických trhů. Pro Evropskou unii jako celek byl stanoven do roku 2020 cíl 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů a 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, dále snížení produkce CO2 o 20% ve srovnání k roku 1990 a 20% zvýšení energetické účinnosti. Z toho pak lze odvodit další kroky ve vývoji naší energetiky a zejména přenosové soustavy ČR.

Přenosová soustava ČR se vlivem své geografické polohy významně podílí na přenosech toků výkonů v rámci obchodů s elektrickou energií na evropském kontinentu. Vysoká výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zejména z větrných elektráren umístěných na severu Německa, a vysoký import Rakouska, Itálie a dalších států jižní Evropy v kombinaci s nedostatečnou vnitroněmeckou kapacitou pro její přenos vyvolává narůstající toky elektrické energie ve směru sever-jih, které se díky fyzikálním zákonům uzavírají formou neplánovaných přetoků i přes PS ČR. Problém má celoevropský charakter a rizika spojená s tímto fenoménem nadále porostou.

Pro přehlednost jsou nejdůležitější aspekty shrnuty níže:

  • Plán Německa na postupný útlum jaderných elektráren, který má být ukončen k roku 2022. Celkem dojde k odstavení 8 jaderných elektráren se sumárním instalovaným výkonem více než 11 GW.
  • Dále pak z důvodu neplnění emisních limitů CO2 bude odstaveno 8 hnědouhelných elektráren s celkovým výkonem cca 2,7 GW.
  • Naproti tomu i nadále pokračuje enormní výstavba OZE, kdy se svým instalovaným výkonem OZE přiblížilo k 50 % celkového instalovaného výkonu všech zdrojů elektrické energie v Německu.
  • Přenosová schopnost vnitřní sítě v Německu je dlouhodobě nedostatečná a její posílení nelze v blízké době očekávat. Úspěšnost realizace projektů na výstavbu vedení velmi vysokého napětí je stále nízká, což potvrzují aktuální data.
  • Z cca 1 800 km vedení uvedených v zákoně EnLAG (Gesetz zum Ausbau von Energieleitungen – zákon o výstavbě energetických vedení) v roce 2017 se očekávalo splnit 45 % z celkového počtu a zbylá vedení pak postupně do roku 2025.
  • Z cca 6 100 km vedení definovaných v roce 2013 zákonem BBPIG (Bundesbedarfsplangesetz – zákon o spolkovém plánu potřeb) jsou uváděny mezi zpožděnými projekty i prioritní severojižní propojení (4 projekty o celkové délce cca 2300 km), u kterých se v současné době předpokládá realizace až v roce 2025. Zpoždění 3 roky oproti nedávným očekáváním je z velké části způsobeno odporem veřejnosti k výstavbě nadzemních vedení, což v konečném důsledku vyústilo v zákonnou povinnost vést nová stejnosměrná vedení pod zemí. Jakým způsobem se tyto podmínky projeví na proveditelnosti řešení, a na termínu realizace, nelze nyní predikovat.
  • Provozovatelé Německé a Polské přenosové soustavy (50Hertz Transmission a PSE S.A.) plánují, případně již instalovali PST (transformátory s regulací fáze) na polsko-německém mezistátním profilu, což ve svém důsledku povede ke zvýšení tranzitních toků přes ČR.
  • Uvažuje se s provozem stávajících bloků JE Dukovany („JEDU“) do let 2035–2037 a od roku 2037 s provozem nových bloků 2x 1200 MW;
  • Provoz nových bloků 2x 1200 MW JE Temelín („JETE“) 3 a 4 je předpokládán od 2039 a 2042.
  • Stávající uhelná elektrárna Počerady bude v provozu do roku 2024 a bude plynule nahrazena novým blokem 1x 660 MW.
  • Od roku 2038 je uvažován blok o výkonu 1x 600 MW na dovozové černé uhlí.
  • V letech 2031 a 2045 se počítá s novými paroplynovými bloky o výkonu 430 MW.
  • Zahrnut je dále jak mírný rozvoj rozptýlené lokální výroby, tak i rozvoj obnovitelných zdrojů adekvátní podmínkám ČR a též potřebný pro splnění požadavků EU.
  • Uvažováno je s využitím zásob uhlí za současné těžební limity jen z lomu Bílina, na lomu ČSA se předpokládá zachování současných limitů.
  • Významným rysem je přechod části hnědouhelných výroben elektřiny a dodávkového tepla na jiná paliva, kterými jsou zejména černé uhlí a zemní plyn, doplňkově pak biomasa.
  • Lokální mikrokogenerace dosáhne ke konci sledovaného období až cca 800 MW.

Plán rozvoje přenosové soustavy pak předpokládá následující rozvojové schéma přenosové soustavy ČR do roku 2026

Výtah z Plánu rozvoje přenosové soustavy České republiky 2017 - 2026 zpracovaného ČEPS a.s. sestavil Ing. Bouška (SPVEZ)