Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Před sto lety schválil parlament první energetický zákon


Před sto lety vstoupil v platnost první český, respektive československý energetický zákon. Zatímco dnes musíme každý rok energetický zákon novelizovat a stále to není ono, první zákon vydržel v platnosti téměř čtyři desetiletí. A co je hlavní, přispěl k rychlému budování elektráren a elektrické sítě, k níž bylo v době zániku první republiky připojeno devět z deseti obyvatel Čech a Moravy.
Před sto lety vstoupil v platnost první český, respektive československý energetický zákon [1]. Zatímco dnes musíme každý rok energetický zákon novelizovat a stále to není ono, první zákon vydržel v platnosti téměř čtyři desetiletí. A co je hlavní, přispěl k rychlému budování elektráren a elektrické sítě, k níž bylo v době zániku první republiky připojeno devět z deseti obyvatel Čech a Moravy.

Zákon měl tři autory; každý z nich pocházel z jiného oboru a skvěle se doplňovali. Síly spojili:


elektrotechnik Vladimír List (1877-1971), národohospodář Karel Engliš (1880-1961) a právník František Weyr (1879-1951).

Podle dokumentů, které týdeníku Euro poskytl prapravnuk Karla Engliše Vít Pokorný, měla tato trojice původně v plánu „pouze“ elektrifikaci Moravy. Po mírných úpravách však nakonec posloužil pro potřeby celé Československé republiky. V přehledu zásluh by však neměl zapadnout ani jejich přínos k rozvoji energetiky.

Elektrárny i sítě budované společně podnikateli, státem a obcemi stály na počátcích elektrifikace Československa. Intenzivní elektrifikaci odstartoval průlomový energetický zákon, který začal platit právě před sto lety. Důraz na spoluvlastnictví energetických zdrojů bude Česko zavádět do legislativy opět v nejbližších měsících. Komunitní spoluvlastnictví totiž – dnes stejně jako tehdy – usnadňuje rozvoj energetiky.

Za rozvojem československé elektroenergetiky stály takzvané všeužitečné podniky s většinovým podílem veřejného sektoru. Ty ustanovil první energetický zákon, který vstoupil v platnost právě před sto lety a přispěl k velmi rychlé elektrifikaci domácností. Během pouhých dvaceti let bylo k elektřině připojeno téměř 90 % obyvatelstva. [2]

Velmi podobný princip pomáhá rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci OZE veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci energetiky.

Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání OZE, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům. Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů OZE preferuje i aktualizovaná evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých zákonů implementovat.

  1. Zákon č. 438/1919 Sb. o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace. Platný od 1. září 1919.
  2. V roce 1937, tj. necelých 20 let od začátku platnosti zákona bylo k elektřině připojeno bezmála 90 % obyvatel. V roce 1919 to přitom bylo jen asi 40 % obyvatel v Čechách a 25 % obyvatel na Moravě

Původní text v článku z odkazu níže.
 

Zdroje:
euro.cz ► , David Tramba 1. září 2019
prumyslovaekologie.cz ► , 9. září 2019