Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Komentář ERÚ k 2. čtvrtletí v tuzemské energetice


Spotřeba elektřiny v České republice dlouhodobě roste. Zatímco první letošní čtvrtletí se tomuto trendu vymykalo s meziročním poklesem o 1,3 %, druhé čtvrtletí už bylo znovu charakterizováno meziročním růstem spotřeby elektřiny o 2,5 %.

 Elektroenergetika

Růst dokresluje mj. spotřeba domácností. Ač se na celkové spotřebě podílejí přibližně jen jednou čtvrtinou, jejich chování podpořilo uvedené změny, když v prvním čtvrtletí spotřebovaly o 3,6 % méně elektřiny, zatímco ve druhém čtvrtletí se jejich spotřeba oproti minulému roku zvýšila o 10,2 %. Teritoriálně je přitom zajímavé, že k růstu celkové spotřeby docházelo napříč celou republikou, výjimku tvořil jen kraj Vysočina.

Opačný postup oproti spotřebě elektřiny sledovala výroba, která meziročně rostla v prvním čtvrtletí o 3,4 %, ve druhé však klesla o 1,1 %. Zajímavý byl ve druhém čtvrtletí nárůst výroby u velkých i malých vodních elektráren o více než čtvrtinu, konkrétně o 29 %, zejména vzhledem k dlouhodobě zhoršujícím se hydrologickým podmínkám. Optimismus je ale v tomto případě relativní, právě u vodních elektráren může krátkodobé srovnání klamat vzhledem k nízkému srovnávacímu základu z minulých let. Pokud bychom výsledky porovnali s rokem 2017, v posledních letech nejsilnějším, výroba je stále o 5 % nižší.

Při pohledu na technologie a paliva, která pohánějí českou energetiku, je jasně patrný rostoucí význam zemního plynu. Meziročně jeho spotřeba pro výrobu elektřiny vzrostla dokonce násobně, o 174,25 %. Bezmála třetinový propad statistika ukazuje naopak u černého uhlí a vzhledem k celkovému objemu je významné i 5% omezení využívání hnědého uhlí.

Plynárenství

Spotřeba zemního plynu v letošním druhém čtvrtletí oproti minulému roku výrazně narostla, o 35,3 %. Jak naznačuje statistika technologií a paliv používaných při výrobě elektřiny, na rostoucí spotřebě zemního plynu se elektrárny podílejí nemalou měrou. Nicméně nezvykle vysoké spotřebě pro toto roční období nahrávaly také nízké teploty v dubnu a květnu. Data je potřeba od tohoto vlivu očistit, pokud mají sloužit jako základ pro srovnání. Po přepočtu podle podmínek dlouhodobého teplotního normálu by potom byl meziroční nárůst 14,8 %, tedy méně než poloviční.

Kompletní čtvrtletní a roční zprávy z energetiky, ze kterých text čerpá, naleznete na webu: eru.cz ►, 11. 10. 2019