Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Vodní elektrárna Vranov v provozu od roku 1934


Pár zajímavostí o vodní elektrárně Vranov a o Vranovské přehradě, které se kvůli její rozloze a kráse mluví jako o moravském Jadranu. Je 30 kilometrů dlouhá a její plocha je 762,5 hektarů. Najdeme na ní spoustu zátok, oblíbených cílů pro odpočinek i sport a taky významnou vodní elektrárnu.

Vranovská přehrada
 

O Vranovské přehradě se kvůli její rozloze a kráse mluví jako o moravském Jadranu. Je 30 kilometrů dlouhá a její plocha je 762,5 hektarů. Najdeme na ní spoustu zátok, oblíbených cílů pro odpočinek i sport a taky významnou vodní elektrárnu. Stavět se začalo až v roce 1930, kdy byl položen základní kámen přehrady, a v roce 1933 pak začala stavba elektrárny, už v roce 1934 byla elektrárna v provozu. Ten nebyl dodnes nikdy přerušen.

O stavbě vodní elektrárny Vranov se uvažovalo už na začátku 20. století. V roce 1912 dokonce získaly Podyjské závody povolení ke stavbě. Z té ale nakonec z finančních důvodů sešlo. Stavět se začalo až v roce 1930, kdy byl položen základní kámen přehrady, a v roce 1933 pak začala stavba elektrárny. Na tak rozsáhlý projekt to šlo rychle – už v roce 1934 byla elektrárna v provozu. Ten nebyl dodnes nikdy přerušen. Na stavbě pracovalo 3 000 lidí a pod vodou skončila obec Bítov.

Role přehrady a elektrárny

Hlavním úkolem přehrady ve Vranově bylo omezení a zachycení velkých vod při povodních, zlepšení průtoku řeky Dyje v období sucha a využití vodní síly pro výrobu elektřiny. Další neodmyslitelnou rolí přehrady je samozřejmě funkce rekreační.

Jak funguje vodní elektrárna

Vodní elektrárna se skládá ze stavební části (jez, náhon, přehrada) a technologické části (turbína a generátor). Při své práci využívá energii proudící vody. Ta pohání lopatky turbíny, která je spojená s generátorem. Generátor pak vyrábí elektřinu.

Výkon elektrárny je 18,9 MW a průměrná roční výroba elektřiny je 24 000 MWh. Zhruba tolik elektřiny spotřebuje město se 6 000 až 7 000 obyvateli za rok. Pro představu by tak elektrárna byla schopná vyrobit dost elektřiny třeba pro Slavkov u Brna, a kdyby jela naplno, dokázala by teoreticky zásobovat elektřinou na celý rok třeba i Znojmo.

  • Gravitační přehrada (hráz) byla jako první u nás stavěna moderní metodou litého betonu;
  • Betonárka připravovala pro stavbu 40 tun betonu denně. Byla postavená na levém břehu přibližně v místech, kde jsou dnes restaurace;
  • Vodní elektrárna leží asi 50 km od Dukovan. V roce 2010 byla provedena ostrá zkouška propojení na čtvrtý reaktorový blok. Byla úspěšná a potvrdila tak, že je elektrárna schopná zásobovat elektřinou Jadernou elektrárnu Dukovany v případě blackoutu. Jedna ze tří vranovských turbín může dodat potřebné elektrické napájení pro najetí čerpadel, která jsou důležitá pro vychlazení reaktoru. Říká se tomu start ze tmy;
  • celkový objem nádrže je 132,7 mil. m3;
  • výška hráze nad základovou spárou je asi 55 m;
  • délka hráze v koruně: 290,4 m;
  • spodní výpusti: 4 x DN 1 600;
  • 3 x Francisova turbína s hltností 15 m3/s;
  • bezpečnostní přeliv: korunový, nehrazený;
  • nádrž zadržuje 122 milionů m3 vody.

Turbínová hala elektrárny
Zdroj údajů: eon.cz ►
Sestavil: Ing. Jan Bouška (SPVEZ, z.s.)