Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Bez nových elektráren nebude kde brát elektřinu, tvrdí Havlíček. Od roku 2030 by ji Česko muselo dovážet


Ministr průmyslu Karel Havlíček tvrdí, že pokud Česko nezačne stavět nové elektrárny, bude od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Aktuální materiál ČEPS doplňuje evropský výhled, který hodnotí situaci se zdroji elektrické energie v celé Evropě. MAF CZ 2019 podle firmy ukazuje, že do roku 2040 Česko čeká výrazný úbytek výrobních zdrojů, které je třeba nahradit.

Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040 (MAF CZ), které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle Havlíčka hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.

Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček v pondělí zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje, uhlí čeká útlum.

"V současné době analyzujeme stav a říkáme, co nastane. Popravdě řečeno - toto se mělo dělat už před deseti lety. Před pěti lety to bylo za minutu 12 a dneska jsme skutečně v energetických hodinách, pokud to tak nazvu, které nám opravdu tikají. Pokud dnes neuděláme rozhodnutí a jasně nevyznačíme směr a cestu, tak vidíte, že už v roce 2030 můžeme mít problémy," uvedl ministr.

Z dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyplývá, že spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, od kdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 procent) připadal na hnědouhelné elektrárny.

Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl klesl o 9,3 procenta na 25,5 TWh. Dovoz se snížil o 23,2 procenta na 11,6 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.

Zdroj: ihned.cz ►, 21. říjen 2019