Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Porovnání využití výkonu hlavních druhů OZE


Využití instalovaného elektrického výkonu je důležitým ukazatelem při rozhodování o možnostech rozvoje OZE vztaženo na průměrnou výrobnost v h/r instalovaného 1 MW. Zároveň lze na základě těchto hodnot korigovat i očekávání o možnostech OZE ve výrobě elektrické energie v dalším výhledu.

Základní hodnoty využití instalovaného výkonu v roce 2018 v h/r jsou uvedeny v následující tabulce.

2018
druh OZE Využití inst. výkonu
v h/r
MWinst. výroba
MWh/r
velké VE 1 001,20 752,80 753 701
MVE 2 576,18 339,70 875 129
VTE 1 927,04 316,20 609 330
FVE 1 137,53 2 056,80 2 339 677
ostatní x x 4 826 179
celkem OZE 2 713,61 3 465,50 9 404 016
Poznámka: Bez přečerpávacích vodních elektráren (nezahrnují se do OZE)

K jednotlivým druhům OZE lze uvést:

Velké vodní elektrárny nad 10 MWinst. (VE)

Velké VE jsou řízeny podle potřeb elektrizační soustavy případně dle vodohospodářských orgánů. Nemaximalizuje se tedy výroba elektřiny, tomu odpovídá i vyžití instalovaného výkonu ve výši cca 1 000 h/r, který spíše charakterizuje potřeby elektrizační soustavy na špičkový výkon a vyrovnání průtoků v tocích pod přehradami a jezy.

Další rozvoj těchto VE je dnes závislý na případné stavbě nových přehrad, což je možné jen ve výjimečných případech vyvolaných spíše potřebami akumulace vody z hledisek vodohospodářských potřeb a nikoliv energetickým využitím.

Je to už 22 let, co byla v Česku naposledy vybudována přehradní nádrž – Slezská Harta na Moravici. Stát teď intenzivně zrychluje přípravy nových přehrad, aby je zapojil do boje s klimatickou změnou a dehydratací české krajiny.

Malé vodní elektrárny (MVE)

MVE jsou jednoznačným premiantem s využitím instalovaného výkonu i v nepříznivém roce 2018 (sucho) ve výši 2 576 h/r. Nutno podotknout, že v příznivějších letech se využití pohybovalo cca 3 500 až 4 000 h/r. Znamená to, že 1 MW instalovaný vyrobil v roce 2018 v průměru 2 576 MWh/r. MVE vyrobily v roce 2018 celkem 875 129 MWh/r.

Dalšímu rozvoji MVE brání nedostatek vhodných lokalit a tvrdý odpor orgánů životního prostředí, rybářů atd. Dále je snaha zpřísnit podmínky pro výstavbu a provozování MVE, (např. MZP).

Větrné elektrárny (VTE)

Využití instalovaného výkonu je cca 2 000 h/r. Jeden instalovaný MW v průměru vyrobí tedy cca 1 900 až 2 000 MWh/r. Tato hodnota odpovídá větrným podmínkám v ČR, který je vnitrozemský stát bez trvalých větrných podmínek jaké jsou v pobřežních státech s přístupem k moři (sever Německa atd.). Využití instalovaného výkonu VTE je cca 75 % proti hodnotám MVE (je tedy o 25 % horší). V našich podmínkách nelze počítat s vyšším využitím instalovaného výkonu VTE. VTE vyrobily v r. 2018 celkem 609 330 MWh/r.

Další rozvoj VTE závisí na možnosti otevřít lokality v chráněných krajinných oblastech, na horách, v okolí měst a obcí a překonat i odpor municipalit vč. dotčených obyvatel.

Fotovoltaické elektrárny (FVE)

Využití instalovaného výkonu je na úrovni 1 130 h/r, což také odpovídá průměru globálního slunečního záření v ČR při optimálním sklonu fotovoltaických panelů (34° proti vodorovné ploše) a orientaci panelů jihozápadním směrem. Znamená to, že jeden instalovaný MW ve fotovoltaických elektrárnách vyrobí cca 1 100 MWh/r.

V průběhu tzv. solárního boomu v letech 2010 a 2011 vzrostl skokově instalovaný výkon FVE v důsledku chybně nastavených výkupních cen elektřiny. Instalovaný výkon dnes je úrovni 2 000 MWp a v roce 2018 FVE vyrobily celkem 2 340 GWh/r.

Další rozvoj FVE je orientován na střešní instalace, neboť další záběr půdních ploch pro volně stojící elektrárny je nadále nepřijatelný. Střešní instalace závisí na sklonu, orientaci, únosnosti střech, umístění budov v městské zástavbě atd. Zatím tedy nelze očekávat další podstatný vzrůst výkonu a výroby FVE obdobný solárnímu boomu z let 2010 a 2011.

Ostatní OZE (bioplyn, skládkový plyn, biomasa, komunální odpad)

Tato skupina představuje více než 50 % (51,3 %) z výroby všech druhů OZE. Jejich výroba elektřiny v roce 2018 byla 4 826 GWh/r. U ostatních OZE vzhledem k jejich charakteru se neuvádí jejich instalovaný elektrický výkon a tedy ani jeho využití. Eviduje se pouze jejich výroba.

Graf opticky ukazuje na poměr výroby elektřiny podle druhů OZE a jednoznačný význam bioplynových zdrojů a biomasy na výši výroby z OZE.


Z hlediska dalšího vývoje lze počítat s nárůstem výroby elektřiny v této skupině ostatních OZE v závislosti na investičních prostředcích a zejména na dostatku palivových zdrojů. V této oblasti panují obavy. Nelze však počítat s mimořádným vzrůstem, který by zásadně řešil výhledový energetický mix v ČR.

Podíl paliv a technologií na výrobě elektřiny brutto - 2018


Celkově k obnovitelným zdrojům po zahrnutí nejen výroby elektřiny, ale i podílu OZE na spotřebě v dopravě a na vytápění a chlazení se dosahuje cca 14,9 % na konečné spotřebě.

Z uvedeného vyplývá, že zvýšit podíl OZE na konečné spotřebě na úroveň přes 20 % k roku 2030 bude těžko splnitelný (Národní klimaticko-energetický plán), při tom EÚ doporučuje pro ČR aspoň 23 % a naši senátoři požadují dokonce 24 %.

Zdroje:
spvez.cz ►
eru.cz ►

Sestavil vč.komentáře: Ing. Jan Bouška (SPVEZ)