Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

III. čtvrtletí 2019: Výroba elektřiny meziročně klesla o více než 6 %, spotřeba stoupla, export se snížil


Energetický regulační úřad vydal čtvrtletní zprávy pro elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství. Výroba elektřiny v porovnání se stejným obdobím loňského roku klesla, její spotřeba naopak rostla a zvýšila se také spotřeba plynu. Mírný meziroční nárůst provázel i výrobu tepla.

Elektroenergetika

Podobně jako tomu bylo ve druhém letošním čtvrtletí, spotřeba elektřiny znovu rostla (+1,1 %) a dosáhla hodnoty 16,8 TWh. Nejvyšší nárůst byl patrný ve Středočeském kraji (+4,1 %), nejvyšší pokles byl naopak zaznamenaný v Jihomoravském kraji (-3 %).

„Rychleji, než by odpovídalo celorepublikovému průměru, rostla spotřeba domácností. Domácnosti meziročně spotřebovaly o 1,3 procenta elektřiny více a spotřeba se u nich zvýšila ve všech krajích – nejvíce ve Středočeském, o 3,4 procenta, nejméně v Olomouckém, o 0,2 procenta," dodává ke statistice Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Výroba elektřiny ve třetím čtvrtletí dosáhla 19,2 TWh (brutto), což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 1,3 TWh méně (-6,3 %). Nejvyšší meziroční pokles provázel výrobu v parních elektrárnách (-1,6 TWh, tj. -15,5 %), přečerpávací vodní elektrárny naopak svou produkci více než zdvojnásobily (+136 %).

Z vyhodnocení salda ve třetím čtvrtletí roku 2019 vyplývá, že nadále trvá převaha exportu elektřiny nad jejím importem, rozdíl se však meziročně snížil o 35 % (1,4 TWh).

Největší meziroční změnu výroby elektřiny zaznamenaly parní elektrárny, a to pokles o 1,6 TWh, tj. o 15,5 %. Výroba klesla také v jaderných elektrárnách o 6 %, plynových a spalovacích elektrárnách o 4,2 % a fotovoltaických elektrárnách o 7,2 %.

Naopak paroplynové elektrárny vyrobily o 662 GWh více, což představuje nárůst proti minulému čtvrtletí o 68 %. Více jak dvojnásobnou výrobu oproti loňskému čtvrtletí zaznamenaly přečerpávací vodní elektrárny, konkrétně došlo k nárůstu o 136 %. Rostla také výroba ve větrných elektrárnách, meziročně o 10 % a ve vodních elektrárnách o 4,5 %. Zatímco malé vodní elektrárny vyrobily o 12 % více, velké vodní elektrárny vyrobily o 1 % méně.

Plynárenství

Celková čtvrtletní spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla 1 247 mil. m3 (13 291 GWh), což odpovídá meziročnímu nárůstu skutečné spotřeby o 18,1 %.

Největší podíl tvořila spotřeba velkoodběratelů (73,7 %), z nejvýznamnějších odběratelů byl patrný především zvýšený provoz plynové elektrárny Počerady II. Domácnosti se na spotřebě plynu v uplynulém čtvrtletí podílely 9,6 %. K nárůstu spotřeby plynu došlo napříč všemi kraji republiky, a to přesto, že třetí čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně nadprůměrné a průměrná teplota (17,3 °C) se pohybovala o 1,3 °C nad dlouhodobým teplotním normálem.

Teplárenství

Teplárny ve třetím čtvrtletí vyrobily 24 708,2 TJ tepla, o 1,6 % více v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Při výrobě se nadále uplatňuje nejvíce hnědé uhlí (35 %), následované biomasou (17 %) a zemním plynem (16 %). V krajském členění stojí v popředí Ústecký kraj, kde se vyrobí téměř čtvrtina tuzemského tepla (23 %), na druhém místě se nachází Moravskoslezský kraj (20 %) a na třetím Středočeský kraj (16 %).

Podíl kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) na (netto) výrobě tepelné energie dosáhl ve sledovaném období 61 % (13 815,9 TJ). Také u KVET zůstává dominantním palivem hnědé uhlí (47 %).

Čtvrtletní zprávy ke statistikám v energetice naleznete na webových stránkách www.eru.cz ►
Zdroj: Tisková zpráva z 9. 12. 2019 ►