Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

V Česku se bude instalovat první plovoucí solární elektrárna v místě bývalých uhelných dolů?

Plovoucí solární elektrárny nejsou žádné sci-fi. Tato funguje u nizozemského města Zwolle a má instalovaný výkon 14,5 MWp. Společnosti BayWa r.e a GroenLeven už postavily tři podobné projekty. Severočeská pánev a rekultivované doly nabízejí podobné možnosti.


Plovoucí solární elektrárna funguje u nizozemského města Zwolle a má instalovaný výkon 14,5 MWp.

Inovátor a úspěšný podnikatel Martin Hausenblas chce spolu s dalšími partnery vybudovat v Česku plovoucí fotovoltaické elektrárny (PFVE). První pilotní projekt PFVE má být realizován do dvou let na zatopených vodních nádržích po bývalých hnědouhelných dolech na Ústecku.

„Plovoucí fotovoltaika je o 36 procent účinnější. Může to být cesta pro náš odklon od uhlí a cesta pro zelenou a perspektivní budoucnosti Ústeckého kraje,“ řekl pro Seznam Zprávy Martin Hausenblas s tím, že na projektu plovoucí fotovoltaiky spolupracuje ČVUT. Do projektu se již zapojili i silní partneři, kteří pomohou s financováním a realizací projektu PFVE.

Pokud by se využila veškerá zatopená plocha na Ústecku, která nebude mít rekreační či jinou funkci, získalo by Česko nové elektrárny o výkonu až čtyři GW. Elektrická energie by se navíc vyráběla čistým způsobem, vysvětluje Hausenblas.

Podpora Babišovy vlády

Se záměrem využít jezero Milada, jezero Most a další jezery v oblasti hnědouhelných dolů na severu Čech a proměnit v jedno velké vodní dílo přišla loni Babišova vláda. S využitím plovoucích fotovoltaických panelů zde může vyrůst největší PFVE na vodě o výkonu až dvou jaderných temelínských reaktorů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce revitalizací dolů v oblasti efektivně reagovat na sucho. Díky rozsáhlému projektu by také byly významně sníženy negativní následky hornické činnosti v Ústeckém kraji. Ministerstvo již zadalo Palivovému kombinátu Ústí, aby zpracoval studii proveditelnosti s tím, že všechna jezera budou průtočná.

„Jezero Milada, jezero Most a hnědoúhelný lom ČSA se propojí. Na MPO ověřují záměr na propojení všech těžebních jam tak, aby tady na Ústecku mohla vzniknout soustava propojených jezer nejen pro rekreaci, ale tvorbu zelené energie. Projekt je to velice pěkný,“ řekl nedávno premiér Andrej Babiš.


Podkrušnohorská pánev se změní v krajinu obřích jezer. Viz náš článek ►

Celý projekt PFVE je teprve na začátku – v tuto chvíli se rodí pilotní referenční instalace. Na vodní ploše by měla vyrůst zhruba do jednoho až dvou let.

„Bude to menší instalace. Několik ročních období se bude sledovat její účinnost v reálném provozu. Věřím, že se prokáže jako funkční, a mezitím se snad dořeší otázky, jako je ukončení těžby a podobně,“ říká podnikatel Hausenblas.

Projektu PFVE pomáhá i fakt, že je zde již vybudovaná infrastruktura. „Dokážeme využít dráty vysokého napětí, které vedou ke špinavým uhelným elektrárnám. A třeba Unipetrolu umožnit, aby vyráběl vodík ve velkém měřítku,“ říká Hausenblas. Tento projekt by podle něj Ústeckému kraji zachoval status „české baterky“, ale v zelené energii.

Hlavním důvodem rozvoj PFVE je skutečnost, že v mnoha zemích světa je nedostatek dostupné volné půdy pro pozemní FVE. Proto se solární elektrárny začínají stěhovat na vodní hladinu moří, nebo na dostatečně velkých vodních děl, jako jsou například přehrady, rybí farmy či umělá jezera na území bývalých uhelných dolů.

V současnosti podle studie singapurského institutu SERI je ve světě instalováno cca 1,3 GWp v segmentu PFVE. Potenciál PFVE podle studie německého Fraunhoferova institutu pro solární energii s možností instalací plovoucích solárních panelů umístěných na jezerech vytvořených ze zavřených uhelných dolů v Evropě je až 15 GW instalovaného solárního výkonu. Report na podobné téma vydala v roce 2018 také Světová banka, která predikuje až 400 GW potenciálu v rámci PFVE ve světě.

PFVE jsou novým odvětvím energetického průmyslu umožněným velkým poklesem cen fotovoltaických modulů v posledních letech. Nákladově se téměř vyrovnají cenám tradičních pozemních FV instalací, avšak díky „chladícímu efektu“ vodní hladiny vyrábějí o 8-16% energie více na 1 instalovaný kWp výkonu.

Tyto instalace jsou důležitým prvkem, který umožňuje rozšíření tradičních pozemních FV systémů s tím, že PFVE přinášejí kromě výroby solární energie další benefity jako je například zlepšení kvality vody. Díky umístění solárních panelů na vodní hladinu dochází ke snížení odparu vody a zamezení růstu řas.

Ze studie americké agentury NREL je také zřejmé, že provoz PFVE spolu s vodními elektrárnami šetří náklady díky existující infrastruktuře na přenos elektrické energie. K dalším výhodám patří nižší náklady na akvizici pozemku (tj. vodní hladiny) a přípravu projektu, než je tomu v případě tradičních pozemních FVE.

Velké PFVE vznikají v současnosti například ve Francii, Anglii či Nizozemsku. Velké plány pro výstavbu vodní fotovoltaiky má Jižní Korea. Tamní vláda představila projekt o plánovaném výkonu 2,1 gigawattu, který má být dokončen k roku 2025 a je součástí dekarbonizace korejské energetiky.

Studie Světové banky vypočítala možné využití dostupných vodních ploch v Evropě pro plovoucí fotovoltaiku. Kdyby se využilo procento z dostupných nádrží a jezer, představovalo by to výkon plovoucích solárních elektráren až 20 gigawattů.

Zdroje:
solarninovinky.cz ►, 25. 6. 2020
seznamzpravy.cz ►, 19. 5. 2020