| Výpočet ekonomické efektivnosti
hodnotí dosažené výnosy (efekty) ve srovnání s náklady (nároky) na
realizaci a provoz posuzované investice. Ekonomická efektivnost se měří
penězi a proto její výpočet neobsahuje penězi neměřitelné veličiny,
např. přínosy ve prospěch životního prostředí. Základním východiskem
pro ekonomické výpočty musí být reálné zjištění (vypočtené hodnoty)
produkce energie z obnovitelného zdroje (viz předcházející kapitoly).
Musí tedy dojít k vzájemné vazbě mezi fyzikálními pochody a jejich
ekonomickým vyjádřením. Největší chybou ekonomických propočtů je, že
často vychází pouze z neověřených podkladů o produkci (obvykle a někdy i
záměrně nadsazených nebo jen hrubě odhadnutých). Pak na
tyto hodnoty je aplikován celý soubor ekonomických výpočtů, jejichž
výsledkem jsou často naprosto zavádějící výstupy. To pak vede
k neefektivním investicím a k problémům se splácením případných úvěrů.
Nejdříve zjistíme roční provozní Cash - Flow projektu.
| Ukazatel |
Jednotka |
hodnota |
| Výroba elektřiny |
MWh/r |
|
| Vlastní spotřeba elektřiny |
MWh/r |
|
| Prodej elektřiny |
MWh/r |
|
| Výkupní cena elektřiny *) |
Kč/MWh |
|
| Tržby za prodej elektřiny |
tis.Kč/r |
|
| Provozní náklady (bez odpisů) |
tis.Kč/r |
|
| Roční Cash – Flow (C-F) projektu |
tis.Kč/r |
|
*) Pozn.:
Výkupní cena elektřiny dodané do sítě z OZE se započítává vždy při
cenové úrovni roku realizace investice podle Cenových rozhodnutí ERÚ
(např. pro rok 2010 č.4/2009 a č.7/2009 - pevná cena za decentrální
výrobu). Důvodem je, že povinný výkup elektřiny z OZE je garantován na
min. 15 let, zatím co při prodeji elektřiny přes obchodníka jsou smluvní
vztahy vždy pouze roční.
Investiční náklady jsou další důležitou položkou pro ekonomické
hodnocení. Uvádějí se strukturovaně na stavení a technologickou část. Je
vhodné vycházet z nabídek dodavatelů a z rozpočtovaných nákladů dle
projektu.
Indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů jsou uvedeny
v příloze č.3 k vyhl.
č. 409/2009 Sb., částka 132 z 25.11.2009.
Na základě znalosti C-F projektu a investičních nákladů již můžeme
vypočíst prostou dobu návratnosti.
| |
Jednotka |
hodnota |
| Pořizovací náklady |
tis. Kč |
|
| Roční Cash-Flow projektu |
tis.Kč/r |
|
| Prostá doba návratnosti |
roky |
|
Pozn.: Prostá doba návratnosti u
projektů OZE by neměla přesahovat 10 let.
Pro základní posouzení je vhodné použít ekonomickou analýzu, tj.
zjednodušené výpočty (investiční náklady jsou hrazeny vlastními
prostředky investora).
Jako kriteria ekonomické efektivnosti se používá čistá současná hodnota
(NPV – Net Present Value) a vnitřní výnosové procento (IRR – Internal
Rate of Return) po dobu ekonomické životnosti projektu (obvykle min. 15 let), při hodnotě diskontu 4% a při stálých cenách roku 2010. Současně
se vypočte hodnota kumulovaného diskontovaného hotovostního toku (Cash
Flow), vč. reálné doby návratnosti projektu.
Základní vztahy pro výpočet jsou:
- čistá současná hodnota (NPV)

kde:
CFt - Cash - Flow projektu v roce t r - diskont t - hodnocené období (1 až n let) Tž – doba ekonomické životnosti projektu
- vnitřní výnosové procento (IRR)

platí: IRR = r
- reálná doba návratnosti (výpočtem z diskontovaného Cash – Flow
projektu)
Výsledky jsou následující:
| |
Jednotka |
hodnota |
| NPV projektu |
tis. Kč |
|
| IRR projektu |
% |
|
| Reálná doba návratnosti |
roky |
|
NPV a IRR projektu musí být kladná hodnota a reálná
doba návratnosti by neměla být delší než cca 15 let.
Výsledky se zpracují do grafu, např.:

Teprve po těchto základních výpočtech mohou následovat případné úvahy o
vlastním financování projektu (finanční analýza) pomocí cizích
finančních zdrojů.
|