|
Zdrojová tabulka ke grafu
| roky |
OZE celk.
[TWh/r] |
btto spotř.ČR
[TWh/r] |
podíl OZE
[%] |
| 2006 |
3,4921 |
71,7295 |
4,87 |
| 2007 |
3,2017 |
72,0445 |
4,44 |
| 2008 |
3,7298 |
72,0493 |
5,18 |
| 2009 |
4,3876 |
68,6062 |
6,40 |
| 2010 |
5,8507 |
70,9617 |
8,24 |
| 2011 |
7,2475 |
70,5165 |
10,28 |
| 2012 |
8,0550 |
70,4533 |
11,43 |
| 2013 |
9,2433 |
70,1774 |
13,17 |
| 2014 |
9,1696 |
69,6221 |
13,17 |
| 2015 |
9,4229 |
71,0143 |
13,27 |
| 2016 |
9,3955 |
72,4183 |
12,97 |
Komentář
Podíl OZE na brutto spotřebě elektřiny v ČR od roku 2006 se zvyšoval z úrovně 4,4 % a letech 2013 až
2016 dosáhl cca 13 %. Brutto spotřeba elektřiny v ČR v daném období v průměru činí cca 71 TWh/r. Výroba
elektřiny z OZE pak představuje cca 9,4 TWh/r.
V letech 2008 až 2010 se projevil útlum spotřeby elektřiny v ČR (ekonomický pokles), který se však nedotkl
vývoje výroby elektřiny ze zdrojů OZE.
Struktura zdrojů OZE se sestává z vodních elektráren (MVE≤10 MW a velkých VE>10 MW), dále z větrných
elektráren (VTE), fotovoltaických elektráren (FVE) a z ostatních zdrojů OZE (bioplyn, biomasa a BRKO - biologicky
rozložitelný komunální odpad).
V současné době v oblasti vodních elektráren již nelze očekávat podstatný růst nových instalací (nedostatek
vhodných lokalit a omezující ekologické podmínky). Výroba elektřiny bude spíše stagnovat (v závislosti na
vodnosti daného roku) a pohybuje se v průměru na úrovni cca 2,0 TWh/r.
Rozvoj větrných elektráren v sledovaném období byl plynulý a v současnosti dosahuje cca 0,5 TWh/r. Záměry
podnikatelů v této oblasti jsou dosti ambiciózní, avšak ČR je vnitrozemský stát bez stálých větrů nad 5
m/s, což situaci komplikuje i pro větrné parky, nehledě k ekologickým a místním požadavkům příslušných orgánů.
Lze očekávat pokračování pouze mírného rozvoje VTE.
U fotovoltaických elektráren mezi roky 2009 až 2011 došlo v důsledku nadsazených výkupních cen elektřiny
převážně pro pozemní instalace ke skokovému zvýšení výroby elektřiny z FVE až na cca 2,1 TWh/r (solární
boom). Situace se stala ekonomicky i technicky neúnosnou a ze strany státu pozemní instalace již nejsou
povolovány. Prostor zůstává pro střešní instalace většinou se spotřebou vyrobené elektřiny přímo v místě.
Plynule se začaly rozvíjet ostatní druhy OZE, zejména bioplynové stanice a spalování biomasy. Ostatní
druhy OZE dosahují výroby elektřiny na úrovni cca 4,7 TWh/r. Nelze ani v této oblasti vzhledem k objevujícím
se především místním a ekologickým připomínkám očekávat podstatný rozvoj nových instalací.
Pokud bude růst brutto spotřeba elektřiny v ČR a nebude současně růst odpovídajícím tempem i výroba elektřiny
z OZE, pak zákonitě bude % podílu OZE na brutto spotřebě elektřiny klesat. Žádné podstatné zvýšení výroby
elektřiny z OZE v současných podmínkách zatím nelze očekávat.
Sestavil Ing. Jan Bouška dle údajů z ročních zpráv o provozu ES zpracovaných ERÚ
|
