Konec jádra:
Němci musí stavět záložní plynové elektrárny

Dodávky energie na jihu Německa budou muset jistit nové plynové elektrárny. Do tří let mají pomoci předcházet výpadkům hrozícím kvůli plánovanému konci jaderných zdrojů.

Slabá místa v elektrorozvodné síti na jihu Německa mají od počátku příští dekády vykrývat nové záložní plynové zdroje o celkovém výkonu 2000 megawattů (MW). Podle aktuální zprávy Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) to požaduje čtveřice provozovatelů německé elektrické přenosové soustavy.

V německém přechodu na obnovitelné zdroje to není první komplikace. Ač Německo ujišťovalo o opaku, výkon odpojovaných jaderných elektráren už teď kompenzuje uhelnými zdroji. „Navíc spouštějí již odstavené zastaralé uhelné elektrárny s výrazně nečistým a nejméně ekonomickým provozem. Neměli šanci pokrýt to čímkoli jiným,“ popisuje paradoxy v energetické koncepci sousední země Radek Škoda z Ústavu energetiky při Strojní fakultě ČVUT.

Instalaci dodatečných kapacit energetici podle agentury zvažují kvůli obavám z výpadků na jihu Německa v souvislosti s ukončením provozu poslední jaderné elektrárny plánovaným na rok 2022. Potíž je v pomalu postupující výstavbě severo-jižního vedení, které nebude hotové dříve než v roce 2025. Období mezi lety 2020 a 2025 proto energetici považují za kritickou přechodnou fázi, během níž by neměli jak řešit případné rozsáhlejší výpadky sítě. Této situaci chtějí předejít výstavbou „stabilizačních“ zdrojů ve třech spolkových zemích. Zabezpečit dodávky tempem odpovídajícím evropským energetickým předpisům by měly být schopné plynové turbíny.

Německý energetický mix

K vybalancování ro­stou­cí­ho podílu ne­ři­di­tel­ných zdrojů - ja­ký­mi jsou solární ne­bo větrné - je tře­ba rychle nabíhajících elektráren. Plynové ty­pic­kým sta­bi­li­zač­ním zdrojem nejsou. „Určitý stabilizační potenciál mají, daleko rychlejší jsou ale pře­čer­pá­va­cí vodní ele­ktrár­ny – těch má hod­ně Rakousko nebo Norsko, ne však Ně­mec­ko,“ zdůvodňuje Škoda německou vol­bu s tím, že zva­žo­va­né plynové elektrárny jsou spíše tzv. špič­ko­vým zdrojem vhod­ným zejména ke kom­pen­za­ci zvýšených od­bě­rů během špiček.

Ve prospěch plynových elektráren hovoří i jejich snadná instalace. „Plynovku postavíte poměrně rychle a za malé peníze – jeden jaderný GW postavíte nejdříve za pět, ale pravděpodobněji za 10 let a bude stát pět miliard dolarů. Stavba uhelné elektrárny je srovnatelně časově náročná. Oproti tomu GW plynového zdroje bude s trochou štěstí hotový za tři roky a náklady na jeho výstavbu nepřekročí 1 miliardu,“ popisuje Škoda.

Plynové elektrárny by zároveň po přechodnou dobu ulehčovaly rozvodné síti a stabilizovaly ji. Energetici se totiž při přechodu na novou koncepci obávají „nepředvídatelných“ kritických situací. Bundesnetzagentur má nyní 2 měsíce na to, aby prověřila výpočty a rozhodla, co dál.

Více zde >>> David Horák