Češi provozují a modernizují vodní elektrárny
daleko za svými hranicemi

Vodní toky mají pro Českou republiku – zemi ve středu Evropy – specifický geografický i hospodářský význam. Územím českého státu procházejí tři hlavní evropská rozvodí od­dě­lu­jí­cí úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Voda také sehrála zásadní roli v roz­vo­ji české ekonomiky a jejího exportního po­ten­ci­álu.

Česko sice nemá žádné obrovské velehory, ani mimořádně prudké říční veletoky. Po­ten­ciál výroby elektřiny z vodních zdrojů tady není srovnatelný se světovými hy­dro­ener­ge­tickými velmocemi. Přesto tu má vodní ener­ge­ti­ka významnou tradici. A historicky prů­my­slo­vé české země se mohou pochlubit špič­ko­vým strojírenstvím, které se zaměřilo také na výrobu turbín a dalších vodních strojů.

Česko v této oblasti nashromáždilo velké znalosti. Moravské město Blansko je dodnes centrem moderních inženýringových konceptů, které tvoří základ projektů budování či modernizace vodních elektráren po ce­lém světě. Češi dnes nejenom vyvážejí vodní stroje a zajišťují kompletní projekty pro hydroelektrárny v ji­ných zemích, ale také investují přímo do zahraničních vodních elektráren a sami je provozují.

Průmyslová tradice Česka a orientace na vodu – jako globálně stále nejvýznamnější obnovitelný zdroj ener­gie – tvoří kombinaci, která i v současné době přispívá k významnému hospodářskému rozmachu.

VE SVĚTOVÉ KONKURENCI

V české hydroenergetice a navazujícím strojírenství se kromě státu jako dosavadního provozovatele vel­kých vodních elektráren začali po politických změnách v devadesátých letech prosazovat soukromí pod­ni­ka­te­lé. I když se v té době mnohým zdálo, že toto odvětví nemá perspektivu, tito noví byznysmeni po­cho­pi­li, že opak je pravdou. Pozdější podpora rozvoji obnovitelných zdrojů – nejenom v Česku, ale v mnoha ze­mích světa – jim dala za pravdu.

Češi spojili při výrobě turbín a dalších vodních strojů síly například s Američany či Slovinci a společně za­mí­řili na třetí trhy. Česká společnost ENERGO-PRO nyní chystá výrobu turbín také v tureckém hlavním městě Ankara – tedy v zemi, jejíž poptávka po nových energetických zdrojích je vzhledem k tamnímu oče­ká­va­né­mu hospodářskému boomu obrovská.

Češi uspěli v dodávkách turbín na všechny kontinenty, jejich specialitou jsou mimo jiné turbíny pro vodní minielektrárny – jako v případě společnosti Mavel. Firmy z České republiky vyvážejí Kaplanovy, Francisovy, Peltonovy i další turbíny různých designů. Vývoz směřuje do států Evropské unie, ale i do mnoha vzdá­le­něj­ších zemí – Kanady, Jižní Koreji, Panamy či Ugandy.

Čechům se přitom často daří úspěšně bojovat s rostoucí asijskou konkurencí – nejenom kvalitou produktů, ale právě šíří navazujícího servisu. České společnosti mimo jiné nabízejí projektové studie a vypracování projektových dokumentací, hydraulické výpočty a návrhy vodních strojů, modelové zkoušky vodních tur­bín, nebo také seizmické, vibrační a únavové zkoušky. Stejně tak zajišťují montážní práce, montážní dozor, řízení a vedení stavby, a rovněž již zmiňované rekonstrukce a inovace instalovaných vodních strojů.

MEZINÁRODNÍ PROVOZOVATELÉ ELEKTRÁREN

Češi se ovšem kromě exportu vodních strojů a oprav vodních elektráren v různých částech světa v po­sled­ních desetiletích zaměřili také na investice do elektráren v zemích jako Bulharsko, Gruzie či právě Tu­rec­ko. Provozují a modernizují již existující elektrárny, nebo se podílí na stavbě nových.

Státní pojišťovna EGAP podpořila řadu podobných projektů. To je v souladu s její dlouhodobou strategií – EGAP se stále více zaměřuje na pojišťování ekologicky šetrnějších zdrojů energie (obnovitelné zdroje a ja­der­ná energetika), na něž od roku 2005 připadá zhruba polovina hodnoty uzavřených pojistek ener­ge­tic­kých projektů.

Zemí, kde čeští investoři ze skupiny ENERGO-PRO uskutečnili první akvizice vodních elektráren, bylo v le­tech 2002 až 2004 Bulharsko. To rozhodně nebyla žádná náhoda – už před sametovou revolucí v roce 1989 se budování tamních elektráren účastnili právě Čechoslováci. Po zmíněných akvizicích se pak řada dalších českých firem podílela na rekonstrukci bulharských vodních zdrojů – včetně elektráren proslulé kaskády Sandanska Bistrica.

Pramen: ENERGO-PRO

TURECKÁ PŘÍLEŽITOST

EGAP podpořil také pozdější investici stejné firmy v Turecku v roce 2010. Tehdy Češi koupili od dvou tu­rec­kých společností celkem pět vodních elektráren. Tím ale ambice v Turecku zdaleka neskončily – i vzhle­dem ke skutečnosti, že jde o zemi, která usiluje o energetickou soběstačnost a potřebuje dostatek zdrojů energie k tomu, aby dosáhla ambiciózního cíle dostat se během několika let mezi desítku největších svě­to­vých ekonomik.

Češi každopádně v Turecku hodlají využívat vhodných příležitostí k nákupu nových elektráren, nebo je sa­mi budovat na zelené louce. V roce 2012 odstartoval projekt výstavby nové přehrady a vodní elektrárny Karakurt na severovýchodě Turecka. Instalovaný výkon má dosahovat téměř 100 megawattů.

A dosud vůbec největší elektrárnu s předpokládaným instalovaným výkonem 280 megawattů hodlá ENERGO-PRO provozovat v jihovýchodní části Turecka. Tato skupina totiž převzala projekty stavby velké vodní elektrárny a přehrady Alpaslan 2. Půjde o největší soukromě vlastněnou hydroelektrárnu v Turecku z hlediska velikosti její vodní nádrže a devátou největší přehradu v Turecku vůbec.

CENTRUM VÝZKUMU

Přímo v České republice pak tuzemské firmy navazují nejenom na tradiční strojírenskou výrobu, bohaté zku­še­nos­ti s konstrukční a projekční činností, ale i kvalitní experimentální výzkum a vývoj. A není nic pře­kva­pi­vé­ho na tom, že nejmodernější hydraulickou laboratoř dnes najdete v již zmiňovaném jihomoravském městě Blansko, do kterého Čechoslováci v letech 1952 až 1989 koncentrovali veškeré průmyslové aktivity spojené s vodní energetikou.

Nejnovější hydraulická laboratoř byla uvedena do provozu v Blansku na konci roku 2011 a patří společnosti ČKD Blansko Engineering, dceřiné firmě ENERGO-PRO. Ještě před zahájením výroby skutečných vodních tur­bín, čerpadlových turbín či čerpadel je možné v laboratoři ověřit nová hydraulická řešení na fyzikálních modelech těchto vodních strojů.

Testy v laboratoři tak slouží k ověřování technologií pro energetiku (ale i pro zemědělství) také daleko za českými hranicemi. Uskutečnily se zde zkoušky modelu závlahových čerpadel pro čerpací stanici Gangaram v Indii, testování modelů Francisových turbín pro vodní elektrárnu Toro 3 v Kostarice nebo modelu Ka­pla­no­vy turbíny pro projekt vodní elektrárny Khoda Afarin v Íránu. Další projekty se týkaly vodních strojů v Indii, Švédsku, Finsku, Norsku, Slovinsku, Kostarice, Ekvádoru a dalších zemích.

Výběr ze zdroje: Jan Žižka, All for Power >>>