Jak je to s porovnáním cen
různých energetických zdrojů?

Při našem porovnání budeme předpokládat životnost jaderného bloku 60 let a životnost fotovoltaických a větrných zařízení 30 let. Koeficient využití jsme použili u jaderných bloků spíše střízlivý 85 %, pro větrné zdroje spíše pro naše podmínky optimistických 30 % a pro fotovoltaiku u nás dosažitelných 11 %. Jako porovnávanou veličinu pak budeme sledovat náklady na postavení, provoz a likvidaci takové sestavy, která dodává 60 let výkon 1 GW. Investiční náklady a likvidaci tak je třeba u fotovoltaiky a větru počítat dvakrát a požadovaný výkon bude u sestavy zvýšen nepřímo úměrně koeficientu využití.

Tabulka nákladů v jednotlivých oblastech (provozní, na likvidaci, na vybudování)

V tabulce jsou hodnoty převedené na eura a poté na koruny. Při posuzování provozních nákladů i nákladů na likvidaci u větrných a fotovoltaických zdrojů je třeba si uvědomit, že v daném případě musíme mít pro celkovou výrobu stabilního 1 GW výkon zdroje 3,3 GW u větru a 9,1 GW u fotovoltaiky a musíte je postavit a zlikvidovat za těch posuzovaných 60 let dvakrát. U nákladů výstavby zdrojů se převzaly hodnoty z minulého článku. U fotovoltaiky se ke spodní mezi dané náklady u velkých farem využívajících významného snížení ceny přesunem do Číny přidala horní hranice lépe odpovídající decentralizované podobě, která by stavěla u nás.

Závěr

Obecně je z tabulky vidět, že náklady na vyrobenou elektřinu z porovnávaných zdrojů jsou ve srovnatelných mezích a nejsou nijak radikálně odlišné. Výhodnost jejich budování závisí na geografických a dalších podmínkách v daném regionu a také na skladbě energetického mixu a potřeb. I z toho je vidět, že je rozumné stavět rozmanitý mix se složením odpovídajícím místní situaci. Je také třeba zdůraznit, že existuje řada dalších aspektů ovlivňujících cenu elektřiny a výhodnost zdroje. Malé fotovoltaické či větrné zdroje jsou nákladnějším, ovšem jejich využití v decentralizované podobě bez potřeby přenosu elektřiny na velkou vzdálenost přináší zase značné úspory i další výhody. Naopak výhodou jaderných zdrojů je jejích nezávislost na počasí a stabilní provoz.

U všech posuzovaných zdrojů jsou celkové náklady na provoz po dobu jejich životnosti porovnatelné s těmi, které jsou potřeba na jejich vybudování. Tedy, ač se obecně tvrdí, že tyto zdroje mají „zanedbatelné“ provozní náklady vzhledem k investičním, není to úplně pravda. Mají je zanedbatelné oproti zdrojům fosilním.

Další náklady, které také ovlivní cenu elektřiny z daného zdroje, jsou náklady spojené s investičním modelem a investičním rizikem. A tam jsou právě u jaderných zdrojů, které představují velikou jednorázovou investici, v případě různých investičních modelů obrovské rozdíly. V případě záruk státu a i tím malého politického rizika projektu se cena investice příliš nezvyšuje. V případě, kdy všechna rizika leží na investorovi, který musí na projekt zajišťovat úvěr a jeho jištění, může dojit i ke značnému nárůstu ceny investice. Článek si neklade za cíl podrobné přesné porovnání, ale je pouze jistým kvalitativním náhledem a inspirací k vlastnímu přemýšlení nad daným tématem a nahlédnutím do různých referencí.