Stát hodlá urychlit vyvlastnění
pozemků pro stavbu vodních děl

Jedním z opatření bude výslovné doplnění důvodů pro vyvlastnění pozemků a staveb o sucho. Tím se otevře cesta, aby se takzvané expresní vyvlastnění nebo možnost nabízet lepší výkupní ceny rozšířilo z dálnic také na nádrže a říční koryta.

Pohled na vypuštěnou nádrž Veselá
Vodní nádrž - pro stát pomocník proti suchu, pro ekology zátěž

Už šestým rokem je nádrž Veselá na Pelhřimovsku vypuštěná. Na hrázi se objevila závada, kterou musí Povodí Vltavy opravit. Musí, ale nemůže – vlastníci pozemků, na nichž Veselá leží, se postavili na odpor. Nynější pětiletá epizoda sucha, letos navíc pokořující historické rekordy, přitom ukazuje, že vedle přírodních opatření jsou funkční nádrže nezbytné, aby Česko boj o nedostatkovou vodu neprohrálo. Proto se má vodním stavbám dostat stejného benefitu, jakým už od září disponují dálnice, železnice a produktovody.

To znamená rychlejší a snazší vypořádání s majiteli pozemků, kde se má stavět či opravovat, když dlouho blokují projekt ve veřejném zájmu. Hlavní je pravidlo, že když pokus o dohodu selže, stát začíná stavět, a vlastník se může u soudu domáhat jen vyšší finanční náhrady. Rozporovat vyvlastnění samotné pak už nelze.

Expresní vyvlastnění

„Na možnosti využít speciální postupy při přípravě a realizaci vodních děl na ochranu před suchem podle zákona o urychlení výstavby se dohodla příslušná ministerstva – zemědělství, životního prostředí a pro místní rozvoj,“ potvrdil LN Hynek Roldán, mluvčí Povodí Vltavy, které v rámci Národní koalice proti suchu dostalo přípravu novely na starost. Jedním z opatření bude výslovné doplnění důvodů pro vyvlastnění pozemků a staveb o sucho. Tím se otevře cesta, aby se takzvané expresní vyvlastnění nebo možnost nabízet lepší výkupní ceny rozšířilo z dálnic také na nádrže a říční koryta.

Jedním z opatření bude výslovné doplnění důvodů pro vyvlastnění pozemků a staveb o sucho. Tím se otevře cesta, aby se takzvané expresní vyvlastnění nebo možnost nabízet lepší výkupní ceny rozšířilo z dálnic také na nádrže a říční koryta.

Na rozdíl od krajinných úprav vyvolávají zamýšlené stavby přehrad vlny odporu, skoro každý záměr narazí na petici místních obyvatel. Letošní mimořádně vyschlé léto však ukázalo, že dodávky vody bez nich nelze v plné míře zajistit. Třeba v srpnu, kdy polovina řek spadla na podprůměrný průtok, vykrývala výpadek nádrž Želivka u každého osmého Čecha.

„Zásadní je, že díky vhodné manipulaci na vodních nádržích není v ohrožení zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Od dubna do konce července jsme z významných nádrží ve všech pěti povodích do řek pro nadlepšení průtoku vypustili téměř 360 milionů kubíků vody. Bez toho by některé řeky už byly zcela na suchu,“ uvedl již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Nejde jen o pitnou vodu, byť její zajištění je prioritní, ale pokleslé hladiny mají negativní dopady i na energetiku, zemědělství či průmysl; jedni potřebují chladit, druzí zalévat.

Zajištění všech pozemků

Připouštění a odpouštění zásob v nádržích je přitom zásadním nástrojem, jak krizovou situaci řešit rychle. Nejen v době, kdy je vody málo, ale i když je jí extrémně mnoho, tedy během záplav. Přírodě blízká opatření jako třeba schodovitý terén nebo výsadba zeleně, jsou citlivější, ale jejich efekt se měří v delším horizontu. Nádrže jsou doplňkové, ale nezbytné. V dané chvíli státní podniky hospodaří na 47 vodárenských a 64 dalších velkých nádržích.

Podobně jako u dálnic stavba větších vodních děl naráží na komplikace a táhne se roky. Hlavní překážka spočívá zpravidla v nemožnosti zajistit si všechny potřebné pozemky. To se týká třeba připravovaných nádrží Senomaty a Šanov na Dolní Berounce.

Podobně jako u dálnic však i stavba větších vodních děl naráží na komplikace a táhne se roky – u zmíněné Veselé to trvá již deset let, jednání s majiteli půdy vedle nádrže i pod nádrží započala ještě před tím, než se kvůli porouchané hrázi musela voda vypustit. Hlavní překážka spočívá zpravidla v nemožnosti zajistit si všechny potřebné pozemky. To se týká třeba připravovaných nádrží Senomaty a Šanov na Dolní Berounce.

„Majetkoprávní přípravy těchto opatření byly zahájeny počátkem roku 2017, a to na podkladu studie proveditelnosti. Šlo o první kolo majetkoprávní přípravy – dohledání vlastníků a pokus o zajištění předběžných souhlasů a podmínek vlastníků. Z celkového počtu asi 90 majitelů pozemků se vyjádřilo 48 kladně, byť s podmínkami, 29 záporně a devět vlastníků se nepodařilo dohledat v důsledku úmrtí, neznámé adresy a podobně,“ popisuje Roldán z Povodí Vltavy.

I když se poměr souhlasů s nesouhlasy nachýlil víc ve prospěch nádrže, pořád není hotovo. A hned tak nebude. Někteří majitelé jsou ochotní prodat jen za cenu, která výrazně převyšuje tu odhadní, další, kteří přistoupili na směnu pozemku, žádají půdu ve stejné kvalitě a katastru. Jenže státní podnik takové nemá.

Obtížná domluva

Všechny tyto obtíže – nedostatek vhodných území na směnu či omezení výše nabízené odkupní ceny – má odstranit sepisovaná novela. „Inspirací by měly být speciální postupy zákona o urychlení výstavby dopravní a energetické infrastruktury a také v něm daná možnost státních podniků nabídnout vlastníkům výhodnější výkupní ceny za jejich pozemky a stavby,“ říká mluvčí. Právo šplhat s finanční náhradou nad odhadní cenu či zákonem stanovené koeficienty by mělo vedle podniků Povodí připadnout i Lesům ČR.

Vleklá příprava zdolávající odpor se netýká jenom kontroverzních nádrží, které evokují masu nehostinného betonu uprostřed malebné krajiny – s problémy se Povodí potýkají také u nutných revitalizací říčních nebo potočních koryt. Na řadě míst vodohospodáři potřebují napravit, co předchozí zásahy člověka pokazily, ale ani tam se nedaří domluvit s vlastníky nezbytných pozemků.

Vleklá příprava zdolávající odpor se netýká jenom kontroverzních nádrží, které evokují masu nehostinného betonu uprostřed malebné krajiny – s problémy se Povodí potýkají také u nutných revitalizací říčních nebo potočních koryt. Na řadě míst vodohospodáři potřebují napravit, co předchozí zásahy člověka pokazily, ale ani tam se nedaří domluvit s vlastníky nezbytných pozemků. „Ty se získávají i několik let, přičemž vlastní realizace je pak hotová v průběhu jednoho roku až dvou let,“ dodává Roldán.

Podobně jako u speciálního režimu pro dálnice či dráty vysokého napětí má chystané opatření pro vodné stavby odpůrce z řad právníků nebo zákonodárců, kterým se nelíbí omezování vlastnických práv, a z řad ekologických i občanských sdružení, těm vadí rozsáhlý zásah do krajiny. Proti mimořádnému režimu staveb ve veřejném zájmu protestoval například senátor Ladislav Kos z Hnutí pro Prahu.