Něco z historie: Pokusy Nikoly Tesly
s bezdrátovým přenosem elektřiny a jeho vize budoucnosti

Vynálezce Nikola Tesla

Tesla, který jest rodilý ChorvatSrb a v Praze studoval, stal se světoznámým objevem zvláštního druhu proudů po něm pojmenovaných. Mimo to získal si jména mnohými jinými objevy technickými, z nichž hlavně sluší jmenovati asynchronní motor pro proud třífázový.

Tajuplnou jest zejména Teslova osobnost; kdežto Edison novinářským zpravodajům dá veškeré údaje o svých pracích, úspěších a životě, vypráví Tesla jen zřídka o svých projektech, řekne jen, co může zvědavost vzbuditi, a zamlčí obyčejně nejdůležitější — totiž princip svého vynálezu.

Tesla, jak zajisté většině čtenářů známo, pracuje již drahnou dobu let na bezdrátovém přenášení elektrické energie pomocí elektromagnetických vln, jakých se na př. v bezdrátové telegrafii k přenášení značek používá.
Již před několika lety byla založena společnost ku využitkování jeho objevů, ale rok za rokem míjel, aniž bylo slyšeno něco o praktických úspěších a aniž by bylo známo, jakým způsobem chce Tesla tento neobyčejně těžký problém rozřešiti. Teprve v poslední době počíná Tesla v amerických časopisech něco o svých pracích sdělovati.

Princip, na němž spočívá vysílání energie elektrické jen v určitém směru, sice znám ještě není, ale jak možno z uveřejněných fotografií souditi, jedná se zajisté o vynález vážný.

Teslovi se zdařilo převésti elektrický proud v takový stav, že i při nej vyšších napětích není tělu lidskému nebezpečen; jest to proud tak zvaný vysokofrekvenční, který ve vteřině mnohotisíckráte (100.000 a více) svůj směr mění. V prvé řadě překvapí návštěvníka Teslových laboratoří báječné světelné effekty. Všude obklopen jest světelnými koulemi a blesky, aniž byl mohl zjistili, odkud tyto přicházejí. Z Teslovy ruky přeskakují jiskry na návštěvníka, aniž by tento účinky elektrického proudu cítil. Brzy vyplněna jest laboratoř bílým jemným světlem, brzy zahalena jest v temnotu a jen tu a tam vyšlehují z cívek mohutné plameny. A při tom vypráví Tesla, muž mladistvé a sympatické postavy, o svých plánech a svých úspěších.

Věž k odesílání elektrické energie ve formě vln.

Státy severoamerické kde Tesly budou posety silovými věžemi, pomocí nichž bude možno všechny vodní i jiné síly země zužitkovati a do průmyslových krajin bez nákladných vedení ve formě elektrické energie vyzářiti.

Věž taková postavena byla již na Long Islandu ve státě New York; je vysoká 55,5 m a její konstrukce je patrna z obrázku. Věži té přivádějí se proudy vysoké frekvence i ohromného napětí a z ní vyzařují v dáli pomocí zvláštního přístroje, nazvaného Teslou „zvyšující vysílač“, který as v principu nebude nic jiného, než přiměřeně upravený Teslův transformátor.

Zdaří-li se Teslovy plány a dospějí-li jednou praktického používání, budeme míti v budoucnosti továrny a vůbec průmyslové podniky bez uhlí, kouře, petroleje a plynu; potřebná síla bude jim jednoduše dodávána bez drátu z centrální stanice Teslovy, vystavěné na místě pro výrobu energie vhodném, jako na vodních spádech a v uhelných revírech. Vozy elektrických drah, žárovky, obloukové lampy, elektromotory a podobné budou bez viditelného vedení drátového a tajemná energie elektrická bude se šířiti etherem vzdušným k místu určení.

Nikola Tesla ve své laboratoři.

Naše obrázky podávají ukázku Teslových prací. V obrázku vidíme transformátor (v levo), z něhož vycházejí několik metrů dlouhé blesky k druhé resonanční cívce. A mezi tím je Tesla klidně sedící a čtoucí.

Podobné účinky ukazuje výboj tak zv. „zvyšujícího transformátoru“, který slouží k nabíjení věže vysílací a který není ničím jiným, než známým nám Teslovým transformátorem, resonancí a ohromnou použitou energií k těmto báječným účinkům donuceným.

Uskuteční - li se tyto Teslovy myšlenky, nelze ještě říci. Bude však lépe přijímati veškeré zprávy s reservou.

Komentář:

NikolaTesla po fyzikálních a matematických studiích ve Štýrském Hradci a na Karlově univerzitě v Praze pracoval v telegrafní společnosti v Budapešti, kde objevil princip střídavého proudu a v létě 1883 zkonstruoval první elektromotor na střídavý proud.

V červnu 1884 se natrvalo usadil ve Spojených státech (občanství USA získal v roce 1891). V roce 1887 podepsal smlouvu s Edisonovým velkým rivalem Westinghousem, pokračoval v jeho laboratořích ve výzkumu střídavého proudu a udělal i mnoho jiných objevů. Nejvýznamější je vynález střídavého indukčního motoru, jenž se dnes obvykle nazývá asynchronní motor. Tímto vynálezem odstranil poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu.

Roku 1891 se začal zabývat technologií rádiového přenosu a v roce 1893 jako první na světě veřejně předvedl radiokomunikační přístroj.

V 90. letech narůstaly Teslovy konflikty s Edisonem v tzv. „válce proudů“, v níž se horlivě diskutovalo o vhodnosti užití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu v rozvodné síti. Edison, který si chtěl udržet příjmy z patentů na stejnosměrné přístroje, vynaložil mnoho úsilí a prostředků, aby Teslův koncept znevěrohodnil, ale nakonec neuspěl a v roce 1896 firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou elektrárnu na Niagarských vodopádech s využitím Teslových generátorů, motorů na střídavý proud, který zanedlouho zcela vytlačil stejnosměrný proud.

V roce 1899 se Tesla přestěhoval do městečka Colorado Springs, kde si vybudoval velkou specializovanou laboratoř, ve které se několik měsíců zabýval pokročilými a vizionářskými výzkumy souvisejícími hlavně s bezdrátovým přenosem elektrické energie (tzv. Wardenclyffská věž). Celý projekt si však vyžadoval další financování a investoři (J. P. Morgan) neviděli návratnost svých investic a přestali Teslu podporovat. Wardenclyffská věž byla v roce 1917 zbořena. Podstatou byly ztráty při bezdrátovém přenosu elektrické energie, které dosahovaly přes 99 %.

Tesla se navíc dostal do velkých právních tahanic s Guglielmem Marconim o vynález rádia. Teslu velmi znechutilo, když Marconi dostal v roce 1909 Nobelovu cenu za fyziku pro objev rádia, ačkoli on ho objevil už několik let před ním. Tento spor nakonec vyřešil soud v Teslův prospěch až v roce 1943, tři měsíce po Teslově smrti.

Zabýval futuristickými projekty, jako např. tzv. paprsky smrti (teleforce), které v době 2. světové války nabídl vládě USA k případné obraně proti nacistickému Německu, nebo létajícími stroji poháněnými elektromagnetickým polem.

V šestadvaceti letech, které uplynuly od chvíle, kdy byl v roce 1916 Tesla vyznamenán Edisonovou medailí a jeho smrtí v roce 1943, se obecný názor na Teslu postupně zcela změnil. V očích veřejnosti se stal stárnoucím podivínem, jenž chrlí fantastické články pro populární časopisy.

Tesla se ve svých spisech se zmínil o předpokládaných dalekosáhlých důsledcích rozvoje elektrických zařízení, mezi které zařadil vznik celosvětové informační bezdrátové sítě pro přenos hlasu, textu a obrazu (dnes internet).

Byl prvním, kdo sestrojil a použil rádiové dálkové ovládání, očekával vývoj elektrotechniky směrem k umělé inteligenci. Předpokládal, že pokud lidstvo bude používat k válečným účelům převážně bojové stroje s umělou inteligencí, z jeho pohledu logicky časem přestane k válkám docházet úplně.

Význam vynálezů Nikoly Tesly ještě nejsou zcela doceněny. Jako nejvýznamnější jeho vynálezy lze uvést:

• asynchronní motor;
• Teslův transformátor;
• Teslova turbina;
• bezdrátová komunikace.

28. listopadu 1936 byl Teslovi udělen čestný titul doktora technických věd (dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze a v pražských Dejvicích byla po Teslovi pojmenována ulice. Čestný doktorát obdržel také 10. dubna 1937 na Vysokém učení technickém v Brně.

10. července 1937 na oslavě Teslových 81. narozenin v New Yorku mu předal český velvyslanec Řád Bílého lva I. třídy.

Pomník Nikoly Tesly v Praze.

„Račte sděliti s obcí pražskou mé upřímné díky za její laskavé a cenné poselství. Mám milé vzpomínky na Vaše krásné město, a inspirace, které se mně tam dostalo, právě nyní mně napomáhá při mé práci. Veliké pocty, jež se mi tam prokazovaly, jsou mnou velmi vysoce ceněny, a doufám, že se ukáži býti jich hoden. Můj obdiv pro skvělý lid Československa, nositele pochodně vzdělanosti, nemůže býti vyjádřen slovy. Projevuji nejvřelejší přání pro jeho stálý zdar. “

Nikola Tesla v děkovném dopisu rektorátu ČVUT v roce 1936

Pamětní deska Nikoly Tesly na hotelu New Yorker

Nikola Tesla bydlel v hotelu New Yorker, kde obýval pokoje 3327 a 3328. Zemřel 7. ledna 1943 v hotelovém pokoji.