Německo přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude
možné termín předsunout už na rok 2035. Po mnohahodinovém závěrečném jednání se na tom v sobotu časně ráno
usnesla německá takzvaná uhelná komise. Uhelná komise, v níž zasedali zástupci vlády, průmyslu, odborů i
organizací na ochranu životního prostředí, sice o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama - primární
zodpovědnost připadne vládě a parlamentu, přesto je ale její doporučení považováno za klíčové, protože se
počítá s tím, že se jím politici budou řídit. Počítá se také s tím, že regiony, na které bude mít ústup
od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun)
strukturální pomoci. V Německu provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding
(EPH) Daniela Křetínského.Do roku 2022 se podle magazínu Spiegel uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny
o celkovém výkonu 12,5 gigawattu.
Do roku 2030 se pak počítá s koncem dalších elektráren, takže by v tu dobu spolková republika z uhlí
získávala už jen 17 gigawattů ročně - devět z hnědouhelných elektráren a osm z černouhelných - zatímco dnes
je to 45 gigawattů.
Do konce roku 2038 se energie z uhlí přestane využívat zcela. V roce 2032 se přezkoumá, jestli nebude
možné celý proces o tři roky uspíšit. Postižené regiony, k nimž patří zejména trojice východoněmeckých zemí
Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dostanou výraznou finanční pomoc, která má být ukotvena ve zvláštním
zákoně, jenž bude závazný i pro příští vlády.
Jaderné elektrárny Německo zavře do tří let.
Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z uhlí začne loučit ve stejné době, kdy
zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s
tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží.
Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně
dvou miliard eur (51 miliard korun) ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných
elektráren, kteří je uzavřou předčasně.
Změny se dotknou také společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela
Křetínského, která v roce 2016 v konsorciu s finanční skupinou PPF Investments koupila východoněmecké doly
Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe a Boxberg a jeden
blok elektrárny Lippendorf. V oblasti EPH zaměstnává na 8 000 lidí.
Německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý setkala se zástupci spolkových zemí ohrožených odklonem
od uhlí. Přislíbila jim přidělení více finančních prostředků, na čemž má podíl i obava z rostoucího vlivu
extrémistické strany AfD.
Uhelný důl Garzweiler s uhelnými elektrárnami Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath v pozadí. Zdroj:
Tagebau Garzweiler
Setkání Merkelové s představiteli spolkových zemí Braniborska, Sasko-Anhaltska a Saska, které jsou nejvíce
ohrožené plánovaným odklonem Německa od výroby elektřiny z uhlí, přineslo pro tyto země kýžené ovoce. Dle
účastníků přislíbila německá kancléřka zemím značné finanční prostředky na zmírnění dopadu politicky urychleného
odklonu od uhlí.
Setkání znovu potvrdilo, že odklon od uhlí se pro Německo stane velmi drahou záležitostí. Zmiňované spolkové
země hovořily o částce 60 miliard eur, které bude nutné vynaložit v následujících desetiletích na zmírnění
jeho dopadů. Dle odborového svazu IG BCE bude zmírnění finančních ztrát zaměstnanců vyžadovat dodatečné
jednotky miliard.
|
