Světová poptávka po energii po roce 2035 přestane růst a
to navzdory silnému růstu populace i hospodářství. Navzdory
zdvojnásobení světového HDP mezi roky 2016 a 2050 dojde jen
ke 14 % nárůstu spotřeby energie. Jedním z hlavních důvodů tohoto
rozdělení je postupné nahrazování fosilních paliv s nízkou účinností
obnovitelnými zdroji.
Spotřeba elektřiny se do roku 2050 zdvojnásobí, polovina
elektřiny v roce 2035 by přitom měla pocházet z OZE. OZE by
měly být do roku 2030 ve většině zemí levnější než fosilní zdroje.
To znamená, že obnovitelných zdrojů v energetických mixech jednotlivých
zemí bude přibývat, nejvíce v Číně a Indii. Podobný vývoj je
očekáván u baterií, jejich zlevnění by mělo učinit elektromobily
konkurenceschopné ve vztahu k vozidlům se spalovacím motorem
během několika nejbližších let.
Fosilní palivo, které bude zvyšovat svůj podíl na spotřebě
až do roku 2035, bude zemní plyn. Hlavní podíl na tom bude mít
Čína, jejíž poptávka strmě roste. Čínská vláda v nejbližší pětiletce
intenzivně prosazuje nahrazení uhlí plynem mj. ve vytápění budov.
Proto se očekává poměrně značný pokles poptávky po uhlí – 40
% do roku 2050.
Poptávka po ropě bude postupně zpomalovat, vrchol poptávky
by měl nastat na začátku 30. let. Největší pokles poptávky po
ropě je očekáván v sektorech energetiky a dopravy. Poptávka
v příštích 15 letech bude proto tažena zejména chemickým průmyslem
a výrobou materiálů (plasty…).
Přestože díky nižšímu využití uhlí a ropy budou emise CO2
klesat, jejich snížení nebude dostatečné pro udržení globálního
oteplování pod 2 °C do roku 2050. To otevírá prostor pro využití
dalších nízkouhlíkových technologií, například vodíku.
