Do roku 2045 přijde Česká republika o třetinu své dnešní výroby elektřiny. Skončí většina uhelných elektráren, které nebudou splňovat emisní limity, neutáhnou platby za emisní povolenky nebo se je majitelům nevyplatí modernizovat.

Kolem roku 2045 dožijí také nejstarší jaderné reaktory v Dukovanech. A to i v případě, že jim jaderný dohled prodlouží původně plánovanou životnost na krajní mez.

Dnes činí souhrnný instalovaný výkon všech domácích elektráren (včetně tzv. kogeneračních zdrojů na elektřinu i teplo) 22 277 megawattů. Podle analýzy zpracované pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny skončí do roku 2045 zhruba třetina – přesně 8 680 MW – této kapacity.

Navíc je třeba počítat s tím, že ve stejném období poroste spotřeba elektřiny, třeba i kvůli jejímu nasazení v dopravě a rychlému rozvoji elektromobility.

„Náhrada dožívajících elektráren je strategickou bezpečnostní otázkou České republiky, která by se měla řídit doktrínou nezávislosti na našem okolí,“ řekl při nedávném vystoupení před poslanci vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů Jaroslav Míl.

Dovoz elektřiny ze zahraničí není po roce 2040 reálný. Své zastaralé elektrárny zavírají totiž i další evropské státy. Některé – jako třeba sousední Německo – končí i s jádrem. A nově budované obnovitelné zdroje, alespoň při dnešním stavu technologie, nejsou schopny výpadek ve středoevropském regionu zcela nahradit.

Potíže si ale Češi mohou vyrobit sami – bez bruselského přispění. Stavba nového dukovanského reaktoru se bude schvalovat zhruba ve dvanácti dílčích stavbách, na každou zvlášť se povede samostatné územní řízení. A pro každou musí investor dokládat až padesátku stanovisek různých účastníků. Dílčí nesouhlas nebo jen úřední chyba mohou stavbu zdržet o cenné měsíce. Zkušenosti ze stavby českých dálnic jsou dostatečně varovné.

Tady vidí jedno z hlavních rizik Jaroslav Míl. „Jsme obětí vlastních předpisů a pravidel,“ podotýká. Samostatným tématem je podle něj i jednání s Evropskou komisí. „Osobně věřím, že budeme úspěšní v rámci našich jednání a ani případné žaloby od našeho jižního souseda na tom nic nezmění, ale délka jednání a její vliv na harmonogram jsou obtížně predikovatelné,“ říká Míl.