Pracuje přitom se dvěma scénáři. Scénář A (základní) počítá s celkovým útlumem fosilních, tj. uhelných zdrojů ve výši 6 342 megawattů (MW) a poklesem instalovaného výkonu jaderných elektráren na 2 137 MW a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve výši 6 560 MW.

Scénář B, tzv. nízkouhlíkový, zahrnuje celkový útlum uhelných zdrojů ve výši 7 818 MW. Instalovaný výkon jaderných elektráren a OZE jsou stejné jako v případě scénáře A. V obou scénářích se už nepočítá s provozem jaderné elektrárny Dukovany a naopak se zahrnuje rozvoj elektromobility a akumulace.

"Výsledná bilance pro ČR vychází v obou scénářích jako výrazně deficitní, ČR by se tak od roku 2030 postupně začínala stávat závislou na dovozu elektrické energie ze zahraničí. Vlivem odstavování konvenčních zdrojů by tak došlo k zásadní změně bilance proti současnému stavu, kdy elektřinu vyvážíme. Česká republika by k roku 2040 naopak sama potřebovala import elektřiny 23 TWh ve scénáři A a až 30 TWh ve scénáři B," uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Havlíček upozornil, že scénáře ČEPS jsou optimistické z hlediska obnovitelných zdrojů, nepočítají naopak s případným prodloužení provozu dukovanské jaderné elektrárny.

Komora pro obnovitelné zdroje energie v tiskové zprávě uvedla, že zaměření pouze na jeden ze dvou scénářů by nebylo dostatečné. Současnou situaci označila za znepokojující a v reakci na závěry studie ČEPS vyzvala ministra Havlíčka k důkladné analýze všech možných řešení. "Za nejodpovědnější považuji prioritní zaměření na obnovitelné zdroje. Ty nemusíme dovážet, dají se rychle postavit a jsou levnější," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa..