Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

3. největší vodní elektrárna na světě, brazilská Belo Monte, získala povolení pro provoz při plném výkonu

Brazilská vodní elektrárna Belo Monte, která se nachází v amazonském pralese, může začít s provozem všech svých turbín. Poslední z 18 turbín obdržela povolení k provozu od Národního regulačního úřadu pro elektrickou energii (ANEEL) v úterý.

Vodní elektrárna Belo Monte je se svým jmenovitým výkonem 11,2 GW největší brazilskou elektrárnou (elektrárna Itaipů s instalovaným výkonem 14 GW leží na hranici Paraguaye a Brazílie a není vlastněna ani jedním z těchto států). Elektrárna, která během své výstavby vytvořila přes 30 000 pracovních míst, je v současnosti třetí největší vodní elektrárnou na světě za čínskou elektrárnou Tři soutěsky s instalovaným výkonem 22,5 GW a zmiňovanou elektrárnou Itaipů.


Elektrárna Belo Monte

„Pokud někdo pochybuje o brazilských schopnostech, pokud se někdo bojí realizovat velké sny, nebo nechce uvěřit, že Brazílie je schopná patřit mezi největší světové velmoci, Belo Monte je zde aby poskytla odpověď.“ – André Pepitone da Nóbrega, generální ředitel ANEEL.

První z celkem 18 Francisových turbín o výkonu 611 MW byla zprovozněna v květnu 2016. Součástí hydroenergetického komplexu je rovněž přehradní systém Pimental, který obsahuje šest kaplanových turbín o výkonu 38,8 MW a který byl dokončen v roce 2017.


Přehrada Pimental

Výstavba provázená kontroverzemi a protesty

Projekt pro elektrárnu vydražil ANEEL v roce 2010, kontrakt nakonec obdrželo konsorcium Norte Energia. To elektrárnu vybudovalo a provozuje ji v rámci 35leté koncesní smlouvy. Podle BNamericas náklady na její realizaci dosahují 9,19 miliard dolarů, výstavba elektrárny začala v roce 2011 a byla provázena stávkami a protesty místních komunit.

Po zahájení výstavby byla navíc elektrárna v hledáčku protikorupčního šetření Lava Jato, které vyšetřovalo například údajné úplatky vyplácené politické straně PMDB.

Podle předchozí brazilské vlády byl projekt Belo Monte klíčový pro pokrytí rostoucí poptávky po elektřině. Proti projektu se ale stavěli ochránci přírody, kteří argumentovali, že realizace elektrárny by způsobila zaplavení 400 tisíc hektarů netknutého pralesa, způsobila znečištění vodních zdrojů a vysídlila 20 000 lidí z domorodých kmenů.

Zdroj: oenergetice.cz ► Martin Knápek, 26. listopad 2019