Vzducholodě lehčí vzduchu se používaly až do 40. let, kdy je nahradila trysková letadla. Jednou z výhod vzducholodí je to, že nepotřebují dlouhé dráhy pro start a přistání. Mohou létat do míst s nízkou infrastrukturou a odpadá také překládka nákladů na nákladní automobily.

Vzducholoď Zeppelin

Vzducholodě jsou však pomalejší než letadla: největší současná komerční vzducholoď Zeppelin, která přiletěla do Prahy v r. 2018, létá max. rychlostí 125 km/h.

Projekt Varialift

Navržená vzducholoď vyrobená z pevné hliníkové konstrukce uveze až 50 tun nákladu. Bude vybavena nádržemi se stlačeným héliem, které se použije ke vzletu. Když vzducholoď vystoupí do výšky 10 000 metrů, bude ji pohánět vpřed kombinace dvou solárních a dvou konvenčních tryskových motorů. Protože zde nebudou baterie, budou se sluneční motory využívat jen ve dne.

Na francouzském letišti poblíž Chateaudun postaví britská firma Varialift ► prototypovou vzducholoď pro výcvik pilotů. Bude 140 m dlouhá, 26 m široká a 26 m vysoká. (Pozn. red.: dnes je na celém světě asi jen 15 pilotů vzducholodí.)

Projekt Airlander

Jiná britská firma, Hybrid Air Vehicles ►, vyvíjí Airlander, což je hybridní vzducholoď kombinující start jako těleso lehčí vzduchu a aerodynamický vzlet. Jako pohon používá 4 dieselové motory.

Již několik let vyvíjí vzducholodě také firma Lockheed Martin ►, ale dosud nezahájila výrobu.

Vzducholodě se plánují k přepravě nadměrných nákladů, jako jsou plynové turbíny a jaderné reaktory, a to i na špatně přístupná místa. Mohou být využity i pro různé průzkumné účely a pro radiové a televizní vysílání. Pro osobní dálkovou dopravu není jejich využití pravděpodobné, protože například let do Austrálie by trval i několik dní.