Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA (hodnocení dopadu regulace)
k Návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně energetického zákona č. 458/2000 Sb., předloženého do meziresortního připomínkového řízení.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do mezirezortního připomínkového řízení věcný záměr energetického zákona. Nutnost nové koncepce právní úpravy v energetickém sektoru v podobě nového zákona vyplývá z vývoje energetické legislativy EU, stávajícího energetického zákona a z vývoje energetického trhu.

Cílový stav, jehož dosažení je podmíněno řešením problémů uvedených v Návrhu zákona, je od obecné úrovně po konkrétní hodnoty.

Hlavní energetickým zdrojem ČR je hnědé a černé uhlí. To dominuje i ve výrobě elektrické energie. Instalovaný výkon celé elektrizační soustavy ČR je 22 398 MWe, přičemž instalovaný výkon ve výrobnách elektřiny využívajících jako palivo černé a hnědé uhlí je 10 351 MWe. Brutto spotřeba elektřiny v ČR v roce 2018 byla na úrovni 74 TWh, vývoz elektřiny na úrovni 13,9 TWh. Český elektroenergetický systém je dnes exportní, tato situace se však v nejbližších letech výrazně změní.

Jak vyplývá z hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 (dále jako „MAF CZ 2040“), již v roce 2030 saldo dosahuje negativních hodnot – základní scénář počítá s dovozem 8,2 TWh elektřiny a celkovým záporným saldem 5,4 TWh. Současně s tím se zhoršují spolehlivostní indikátory.

SEK (Státní energetická koncepce) dále stanovuje koridory pro primární energetické zdroje a hrubou výrobu elektřiny. Jaderná energie by se tak měla podílet na celkových primárních energetických zdrojích v roce 2040 25 - 33 %, na hrubé výrobě elektřiny pak 46 - 58 %. Cíle v oblasti ochrany klimatu stanovuje Politika ochrany klimatu v ČR, která požaduje snížit emise ČR do roku 2030 alespoň o 44 Mt CO2ekv (milionů t) v porovnání s rokem 2005, což odpovídá snížení emisí o 30 % oproti roku 2005.

Na schválenou SEK navazuje v oblasti jaderné energetiky NAP JE (Národní akční plán JE). V mezích koridorů a konkrétních strategických vizí a cílů k jejich dosažení ze SEK, pro které obdrželo MPO závěrečné stanovisko MŽP z procesu posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (SEA), NAP JE mimo jiné navrhuje podporovat rozvoj jaderné energetiky jako jednoho z pilířů výroby elektřiny či podpořit a urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW.

V souladu s cíli SEK se očekává pozitivní dopad na konkurenceschopnost díky zajištění stabilních a spolehlivých dodávek elektrické energie v prostředí formovaném závazky ČR vůči EU a snahou o udržitelnost energetiky v dlouhém časovém horizontu a diverzifikaci energetického mixu.

Financování návrhu je zajištěno prostřednictvím plateb hrazených zákazníky v síťových tarifech v rámci plateb za dodávku elektrické energie. Pro ilustraci v případě, že se cena silové elektřiny bude rovnat cca 45 EUR/MWh a realizační/výkupní cena bude stanovena na 55 EUR/MWh, se dopad může pohybovat okolo 0,0241 Kč/kWh v roce 2040 (tj. při spotřebě predikované SEK na rok 2040). Je však třeba dodat, že pokud bude cena silové elektřiny nad realizační/výkupní cenou, dopady na zákazníky budou opačné.

V porovnání s jinými variantami zvolený scénář minimalizuje dopady na podnikatelské prostředí, neboť se předpokládá, že velká část podpory bude hrazena z příjmů z obchodování na energetických trzích.

Dosavadní výstavba a provoz jaderných zdrojů na území ČR byly dle NAP JE zajišťovány převážně domácím průmyslem a současně mu poskytovaly možnost dodávek na zahraniční trhy. Podíl jaderného průmyslu a infrastruktury na zaměstnanosti je cca 15 000 osob a podíl na HDP je cca 2 %. V případě dalšího rozvoje jaderné energetiky lze uvažovat s výrazným navýšením tohoto podílu s pozitivními dopady i v sociální oblasti.

V porovnání s jinými variantami zvolený scénář minimalizuje dopady na spotřebitele obecně, neboť se předpokládá, že velká část podpory bude hrazena z příjmů z obchodování na energetických trzích.

Návrh sleduje ochranu životního prostředí jako jeden z významných cílů. Zároveň je v souladu s koncepčními materiály nejen MPO, ale i MŽP aj. Návrh je klíčovým předpokladem pro dekarbonizaci energetického mixu ČR.

Společnost EEIP, a.s. vypracovala hodnocení dopadů regulace na základě dat poskytnutých zástupci dotčených stran a v souladu s obecnými principy hodnocení dopadů regulace, metodickými pokyny k oceňování administrativní zátěže veřejné správy a podnikatelských subjektů a dalšími závaznými dokumenty k hodnocení dopadů regulace.

Zdroj: apps.odok.cz ►

Poznámka: Výtah z textu důvodové zprávy a závěrečné zprávy RIA
Ing. Jan Bouška (SPVEZ)