Výsledkem slabší poptávky po energiích zřejmě bude pokles emisí uhlíku až o osm procent, což je šestkrát více než v roce 2009. Osmiprocentní pokles emisí oxidu uhličitého znamená šestkrát větší úbytek než ten, který v roce 2009 následoval po světové finanční krizi. Tehdy ubylo 400 milionů tun emisí. Tuto prognózu agentura považuje za umírněnou.

„Je to historický šok pro celý energetický svět. Za současné bezprecedentní zdravotní a hospodářské krize prudce klesá poptávka po všech palivech, zejména po uhlí, ropě a zemním plynu. Za nevídaného úbytku spotřeby elektřiny se drží pouze obnovitelné zdroje energie,” konstatoval šéf IEA Fatih Birol. „Zatím je příliš brzy na to, aby se daly vyhodnotit dlouhodobé dopady, ale energetické odvětví, které vzejde z krize, bude jiné než to, které do ní vstoupilo,” dodal šéf agentury.

Nejvíce se zatím koronavirová krize projevila na poptávce po uhlí, která se v prvním kvartálu meziročně snížila o osm procent. Stejný pokles prognózuje IEA i na celý letošní rok. Agentura také očekává, že poptávka po zemním plynu letos klesne o pět procent.

Zatímco poptávka po elektřině se v prvním čtvrtletí snížila o 2,6 procenta, výroba energie z obnovitelných zdrojů se ve stejném období zvýšila o tři procenta. IEA má za to, že do konce roku dosáhne podíl obnovitelných zdrojů elektrické energie 30 procent. V prvním čtvrtletí se blížil 28 procentům.

Agentura varovala, že dohoda o snížení těžby ropy, kterou uzavřela skupina OPEC+ ve snaze vyrovnat produkci s poptávkou, nemusí být úspěšná. Skupina OPEC+ zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední producenty v čele s Ruskem. Řešením by podle agentury mohla být dohoda o výraznějším snížení těžby.

Agentura také upozorňuje, že ubývá skladovacích kapacit pro vytěženou ropu. „Za současného tempa na trhu s ropou se můžeme dočkat toho, že v polovině června budou skladovací kapacity ve světě už plné,” konstatoval Birol, podle kterého se tento problém nejmarkantněji projevuje v Severní Americe.

V prvním čtvrtletí klesla poptávka po ropě o pět procent, za celý rok by se mohla snížit až o devět procent.

Skupina OPEC+ se tento měsíc dohodla, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. Podle analytiků však dohoda není dost výrazná na to, aby odstranila převis nabídky nad poptávkou. „Vyzývám je, ať zváží další snížení (těžby),” vzkázal Birol hlavním producentům ropy.

Obyvatelé České republiky odmítají, aby se země stala závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle 92 procent Čechů je nutné, aby Česká republika byla i v budoucnu v oblasti výroby elektrické energie soběstačná. Většina lidí vidí budoucnost tuzemské energetiky v kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění provedeného agenturou IBRS.

„Názor, že k soběstačnosti, snížení zátěže životního prostředí a nižším cenám přispívá právě jádro, stále posiluje. Na jaře bylo pro rozvoj jaderné energetiky v České republice 63 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2014,” uvedl ředitel agentury IBRS Miloš Rybáček. Aktuální výzkum provedla agentura na vzorku 500 respondentů starších 18 let během května letošního roku.

IBRS upozornila, že jaderná energetika je stále nejpreferovanějším budoucím zdrojem energie v ČR, vzrostly však také preference obnovitelných zdrojů. Preference obou zdrojů se tak částečně překrývají. „Překvapilo nás, že odpovědi na otázku, jestli jádro nebo obnovitelné zdroje, nejsou černobílé. A že společnost není rozdělena jen na ty, co podporují jádro, a na ty, co podporují obnovitelné zdroje. Více než třetina vidí budoucnost ve výrobě elektřiny z obou těchto zdrojů souběžně,” podotkl Rybáček.

Pozitiva jaderné energetiky vidí podle výzkumu Češi hlavně v levné výrobě velkého množství elektřiny. Jaderné elektrárny jsou také ve svém širokém okolí vnímané jako důležití a prestižní zaměstnavatelé. Jako nejčastější argument proti jaderné energii naopak zaznívá problém s použitým palivem. Za nejvhodnější řešení pro jeho uskladnění považují Češi trvalé hlubinné úložiště, které preferuje 32 procent lidí, naopak mezisklady vyhořelého paliva preferuje jen osm procent Čechů, uvedla agentura.

Vizi, že nejvýznamnějšími energetickými zdroji budou do budoucna v ČR jaderné a obnovitelné zdroje, několikrát v poslední době zopakoval vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná projekt v Dukovanech dostávat až v posledních měsících.