|
„Česká republika má vhodné přírodní podmínky pro budováni přečerpávacích vodních elektráren (PVE)
s denním turbínovým provozem od 3 do 7 hodin... “ konstatovala studie Výzkumného ústavu energetického
v Praze z roku 1978, která zveřejnila dvacet lokalit, na kterých by bylo možné zejména kvůli rozvoji
jaderné energetiky (a dnes i rozvoji OZE) vybudovat PVE. S většinou z nich však ochránci přírody nesouhlasí
a k prosazení některých zřejmě dojde až při nezbytnosti jejich výstavby. Vybraná místa dále uváděná
disponují celkovým výkonem 12 000 MW a mohla by ročně akumulovat až 20 000 GWh z přečerpávání.
První přečerpávací vodní elektrárna na našem území vznikla hned v počátcích veřejné elektrizace roku
1930 na Šumavě nedaleko Hojsovy Stráže, kde malá přehrada na Úhlavě vytvořila spodní nádrž, odkud se voda
přečerpávala do Černého jezera v nadmořské výši 1008 m. Instalovaný elektrický výkon byl 1,5 MW. Jeho hladina
kolísala mezi čerpáním a turbínovým provozem o pouhé 4 cm, takže přírodní ráz jezera ničím neutrpěl. Roku
1960 se s přečerpáváním skončilo, ale strojovna je hájena jako vzácný skanzen.
Elektrárna Štěchovice
První velká přečerpávací elektrárna Štěchovice II se spádem 220 m a s umělou nádrží o obsahu 500 000
m3 na vrcholku kopce Homole byla uvedena do provozu roku 1947. Používala dvojici třístrojových
soustrojí s výkonem po 21 MW. Na svou dobu byla tato naše největší přečerpávací vodní elektrárna plně automatizována
a odpadní teplo z chlazení bylo využito mj. k ohřívání vody v nedalekém plaveckém bazénu. Až do února 1991,
kdy byla pro zastaralost PVE odstavena, vyrobila 1 650 000 MWh převážně špičkové elektrické energie.
Vzhledem k vhodnosti místa i použitelnosti horní nádrže a potrubí byla PVE Štěchovice nákladem 0,3 mld.
Kč rekonstruována. Obě soustrojí jsou nahrazena jedinou moderní reverzní rychloběžnou turbínou typu FR-180
z ČKD Blansko s oběžným kolem průměru 2,2 m a s hltností 24 m3 vody za sekundu. Motorgenerátor
má příkon 50 MW. Soustrojí je uloženo pod zemí v betonovém bloku vysokém jako devítipatrová budova. Turbína
dosahuje plný výkon už 100 s po vyslání povelu, provoz řídí moderní digitální systém SIMATIC. Z původních
50 % celková účinnost nového soustrojí vzrostla na 75 %. Ročně se počítá s výrobou 62 GWh.
Víceúčelová PVE Dalešice
Víceúčelová PVE Dalešice
Stavbu velké vodní elektrárny plánovali vodohospodáři v romantickém údolí Jihlavy mezi Třebíčí a Ivančicemi
již v třicátých letech. Teprve roku 1971 se začaly stavět dvě hráze. Sypaná, s rekordní výškou 104 m jako
hlavní, která zadržela jezero se 127 mil. m3 vody, a o sedm kilometrů po proudu menší betonová,
s výškou 49 m. Ta vytváří spodní nádrž, z ní se voda přečerpávaná do horní nádrže čtyřmi turbosoustrojími,
poskytujícími při turbínovém provozu užitečný výkon 450 MW.
Čerpadlo i turbínu tvoří jediné oběžné kolo o průměru 6 m. Elektrárna je schopná jednu minutu po vyslání
impulzu dodávat 450 MW špičkové energie. Provoz je automatizován a z dozorny je ovládáno i malé Kaplanovo
soustrojí o výkonu 1,23 MW v hrázi spodní vyrovnávací nádrže Mohelno. Kromě režimu čerpadlový turbínový
chod mohou turbosoustrojí přispět i ke kompenzaci jalového výkonu, což soustava 400 kV, na kterou je PVE
napojena, požaduje. Voda z nádrže zásobuje tříkilometrovým potrubím chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany.
Vodohospodáři si pochvalují, že se zásobou vody mohou zavlažovat okolní pozemky o rozloze 10 000 hektarů.
V nádržích se dobře daří vysazeným pstruhům a lipanům...
PVE Dlouhé Stráně
PVE Dlouhé Stráně - horní nádrž
Uprostřed Jeseníků, na toku říčky Divoká Desná, se v květnu 1978 začalo s výstavbou naší současné nejvýkonnější
PVE. Dolní nádrž je přímo na toku, horní nádrž pro 2,7 milionu m3 vody byla zřízena v nadmořské
výši 1 350 m.
Podle původního projektu měly spád 536 m využívat čtyři vertikální třístrojové jednotky o celkovém výkonu
600 MW. Stavba se protáhla, ale právě díky tomu mohlo dojít k modernizaci v rozhodnutí použít jen dvou,
zato nejmodernějších a nejúčinnějších dvoustrojových jednotek naší výroby, což zvýšilo celkovou kapacitu
PVE-Dlouhé Stráně na 650 MW. S ohledem na ochranu přírody jsou soustrojí i transformátory zabudovány do
dvou podzemních jeskyň, z nichž strojovna je dlouhá 84 m a vysoká 50 m.
PVE Dlouhé Stráně - dolní nádrž
Délka přivaděčů, tunelů a přístupových štol přesahuje 8 km. Francisovy reverzní turbíny FR-10 z ČKD Blansko
mají oběžná kola o průměru 453 cm. Elektrický výkon se z podzemní transformovny vyvádí kabely 400 kV zvláštní
štolou do rozvodny na povrchu. Přes nekončící protesty „zelených“ se po odchodu stavbařů ukázalo, že malebný
kout Jeseníků utrpěl co nejméně. S výjimkou nádrží a komplexu správních budov a zapouzdřené rozvodny je
všechno technické zařízení skryto v podzemí.
PVE Dlouhé Stráně - interiér
K uvedení do provozu mělo dojít koncem roku 1994, při předkomplexních zkouškách TG1 však došlo k havárii
celého soustrojí (vytrhlo se z betonové šachty vinou mechanické závady), a tak stavba, která přišla na necelých
6 miliard Kč, začala sloužit s víc než ročním zpožděním. Účinnost přečerpávacího cyklu zde dosahuje rekordní
hodnoty 76,5 %.
PVE je významným zdrojem špičkové energie pro naši elektrizační soustavu a každý kilowatt výkonu z Dlouhých
Strání dnes šetří našemu hospodářství ročně 2,5 tun uhlí a 60 kilogramů oxidu siřičitého, který by při jeho
výrobě za tu dobu vychrlily komíny tepelné elektrárny. Technickou životnost díla odhadují odborníci na 100
let.
|
