Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Rok 2020 - Česko na křižovatce energetické transformace

Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Mínus dvě bioplynky. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie.

V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek, jak vypočítala Komora OZE v souvislosti s nedávno navýšeným společným klimatickým cílem EU.

„V roce 2021 bude potřeba, aby Vláda, ať už tato nebo příští, jednoznačně podpořila rozvoj čisté energetiky. Téměř bilion korun ze zelených fondů EU čeká na hranici, jsou skoro hotová pravidla pro jejich rozdělování, ale sektoru stále chybí pravidla a jistota, že stát to s obnovitelnými zdroji myslí vážně a jsou pro ni prioritou,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Rozvoj „větších”, síťových obnovitelných zdrojů stagnuje

Žádné nové větrné elektrárny

Celkový výkon tak ke konci roku 2020 zůstává na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020. Celounijní průměr větrné elektřiny přitom činí 15 % spotřebované elektřiny. Nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 %) následované Irskem (33 %) a Portugalskem (27 %). Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 % spotřeby.

„V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto by na jejich stavbě měl mít stát enormní zájem,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

Jedna nová vodní elektrárna

Z dostupných informací vyplývá, že loni byla uvedena do provozu jedna malá vodní elektrárna s výkonem 240 kW.

Bioplynové stanice

Podle dostupných informací došlo za loňský rok k poklesu počtu tuzemských bioplynových stanic, protože dvě ukončily provoz. Důvodem byly dlouhodobé technické problémy související s výběrem špatné technologie, ale také nízká podpora. Provozovatele zatěžují rostoucí náklady a očekávali, že ERÚ bude pravidelně zvyšovat podporu alespoň o inflaci, což však již 12 let neučinil.

Biomasa: díky zdanění uhlíku se biomasa ve velké energetice vyplácí i bez podpory.

Rostoucí cena povolenky EU ETS je ve velké energetice dostatečným motorem k přechodu na biomasu. Spalování uhlí zpoplatněné emisní povolenkou již dosahuje vyšších nákladů než využití biomasy. Pro velké zdroje se tak již biomasa stala plně konkurenceschopnou, což lze označit za historický okamžik.

O domovní obnovitelné zdroje je stále zájem

Fotovoltaika: zdvojnásobení trhu oproti roku 2019 táhnou střešní instalace

Fovotoltaických elektráren loni přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Víc než polovina nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do 10 kWp. Ty si se zjednodušenými nároky na administrativu staví především domácnosti a malí podnikatelé. Celkem bylo v tomto zjednodušeném režimu postaveno 5 920 elektráren (z celkových 6 228 elektráren).

Z dat z programu Nová zelená úsporám vyplývá, že zájem domácností o fotovoltaiku byl loni rekordní. Program za loňský rok eviduje 6 221 přijatých žádostí. Největší zájem mezi žadateli je o systémy s akumulací elektřiny: plné tři čtvrtiny. Potvrzuje se tak trend, že zájem spotřebitelů vyrábět si vlastní, čistou elektřinu mezi domácnostmi i podnikateli roste.

Za vůbec největší „brzdu“ dalšího rozvoje rezidenčních instalací zástupci sektoru považují požadavek distribučních společnosti na tzv. vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku používá měření takzvané fázové. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se s záludnostmi fázového měření vypořádali. Povinné fázové měření snižuje návratnost fotovoltaických projektů. Je naopak výhodné pro distributory i obchodníky s elektřinou.

Tepelná čerpadla: stagnace nebo mírný nárůst

Na rozdíl od fotovoltaických elektráren, které během loňského jara opakovaně hlásily rekordní nárůsty zájmu, firmy instalující tepelná čerpadla hlásí slabší zájem. V roce 2019 bylo na český trh dodáno zhruba 23 tisíc kusů. Za rok 2020 je očekáván nárůst kolem 0 až 10 %, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.

Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory: omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpány, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úspory, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Biomasové pelety dál pomáhají čistit vzduch v obcích a městech

Jednoznačně roste obliba dodávky pelet pomocí cisterny přímo až do domu. Tento způsob šetří práci, provozovatel se v podstatě nemusí pelet ani dotknout a odpadá také produkce plastových pytlů, ve kterých byly dosud pelety častěji dopravovány.

Geotermální energie: stále žádný nový zdroj, výzkum však i nadále pokračuje

Na rozdíl od všech okolních zemí Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny téměř nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín.

Litoměřice představují unikátní testovací lokalitu s dosud nejhlubším geotermálním vrtem v ČR o hloubce 2,1 km a seismickou monitorovací sítí, která mj. slouží k zajištění bezpečnosti všech podzemních prací v okolí budoucího geotermálního zdroje.

Zdroj: prumyslovaekologie.cz ►, 21.01.2021

Výtah z článku Ing. Jan Bouška (SPVEZ)