Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Označte jadernou energii za zelený zdroj, vyzývá Česko a další země EU

Deset zemí Evropské unie v čele s Francií požádalo Evropskou komisi, aby uznala jadernou energii jako nízkouhlíkový zdroj energie. Měla by podle nich být součástí přechodu ke klimatické neutralitě. Připojilo se i Česko.

S ohledem na probíhající energetickou krizi v Evropě se země zasazují o jadernou energii jako o „klíčový cenově dostupný, stabilní a nezávislý zdroj energie“, který by mohl ochránit spotřebitele v EU před „kolísáním cen“.

Dopis, který iniciovala Francie, země Evropské komisi (EK) zaslala (12.10.2021) s podporou dalších devíti zemí EU, z nichž většina již s jadernou energií jako se součástí národního energetického mixu počítá. Kromě Francie a České republiky mezi ně patří ještě Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Rumunsko.

Jaderné elektrárny v Evropské unii stojí za výrobou více než 26 procent z celkové produkce elektřiny. „Růst cen energií také ukázal, jak důležité je co nejrychleji snížit naši energetickou závislost na třetích zemích. Měli bychom dbát na to, abychom nezvyšovali svou závislost na dovozu energie ze zemí mimo Evropu,“ píše se v dopise podle webu Euronews.

Více než 90 procent zemního plynu v EU pochází od zahraničních dovozců, přičemž hlavním producentem je Rusko. Tato závislost se obecně považuje za jeden z hlavních faktorů, které stojí za růstem cen energií.

Jádro součástí zelené taxonomie EU?

Signatáři EK vyzývají, aby zařadila jadernou energii do tzv. zelené taxonomie EU. To je technická příručka, která pomáhá vládám a investorům určit, které projekty jsou v souladu s Pařížskou dohodou a které jsou s jejími klimatickými cíli naopak neslučitelné. De facto jde o seznam různých zdrojů energie, které se daji považovat za bezemisní zdroje energie.

O činnosti, které do této taxonomie spadají, musí „významně přispívat alespoň k jednomu environmentálnímu cíli politiky EU v oblasti klimatu“ a zároveň „se vyhnout významnému poškození některého z ostatních cílů“.

Komise již na seznam zařadila několik oblastí, jako je solární, geotermální, větrná nebo vodní energie. Když však Brusel v dubnu taxonomii představil, jedno odvětví v ní chybělo, a to jaderná energie.

O tom, zdali je jádro bezemisním zdrojem energie, se dlouhodobě vedou debaty. Podle zastánců jaderné elektrárny vyrábí obrovské množství elektřiny a přitom nevypouští téměř žádné emise uhlíku, z elektráren převážně vychází pouze vodní pára.

Podle odpůrců je hlavním problémem, že vzniklý radioaktivní odpad je škodlivý pro lidské zdraví a životní prostředí. Typický reaktor ročně vyprodukuje 20 až 30 tun vysoce radioaktivního odpadu. Kritici se také obávají možných katastrofálních jaderných havárií, podobných těm v Černobylu v roce 1986 nebo ve Fukušimě v roce 2011.

Likvidace vyhořelého paliva

Zatím není znám žádný způsob, jak tento nebezpečně radioaktivní odpad bezpečně zlikvidovat, řada zemí se ale snaží vymyslet co možná nejbezpečnější alternativy. Momentálně upřednostňovanou metodou je tzv. hlubinné geologické úložiště radioaktivního odpadu.

Finská společnost Posiva Oy začátkem května oznámila zahájení výkopových prací právě na takovém hlubinném úložišti. Úložiště bude od roku 2025 prvním takovým na světě, kam se vyhořelé jaderné palivo bude ukládat. Očekává se, že se tam jaderný odpad do měděných nádob bude ukládat po dobu 100 let. Úložiště poté bude trvale uzavřeno.

Navzdory naléhavé potřebě bojovat proti změně klimatu se členské státy na tom, zda je jaderná energie ekologickým zdrojem energie, nebo ne, stále nemohou shodnout. Komise klíčové rozhodnutí prozatím odložila, aby umožnila zemím EU tuto debatu uzavřít.

Na jedné straně stojí Německo, které plánuje odstavit všechny své reaktory do roku 2022, společně s Rakouskem, Dánskem, Lucemburskem a Španělskem. „Obáváme se, že zařazení jaderné energie do taxonomie by trvale poškodilo její integritu, důvěryhodnost a tím i užitečnost,“ napsali v červenci.

Obnovitelné zdroje jsou klíčové. Ale nestačí, tvrdí Francie

Francie, která získává více než 70 procent elektřiny z jaderných elektráren, na druhé straně bojuje za to, aby byla jaderná energetika v rámci taxonomie označena za udržitelnou. Jak ukazuje nový dopis, Paříž má podporu několika dalších států.

„Obnovitelné zdroje energie sice hrají klíčovou roli pro naši energetickou transformaci, nemohou však vyrábět dostatek nízkouhlíkové elektřiny, aby uspokojily naše potřeby v dostatečné a konstantní míře,“ píše se v dopise, který jadernou energetiku označuje za „bezpečné a inovativní odvětví“.

Zpráva výzkumného oddělení EK, která byla zveřejněna na začátku tohoto roku, naznačuje, že Brusel by se nakonec mohl postavit na stranu zastánců jaderné energetiky. V dokumentu se uvádí, že emise skleníkových plynů z jaderných elektráren jsou „srovnatelné“ s emisemi z vodních a větrných elektráren. Takový názor podle webu Euronews sdílí i Mezinárodní energetická agentura (IEA) a Ministerstvo energetiky Spojených států.

Debata nevykazuje známky brzkého rozuzlení, napsal web Euronews. EK rozhodnutí očekává do konce roku, vzhledem k neshodám by se mohla debata o jaderné energetice přenést i do roku příštího. V lednu navíc Francie převezme předsednictví v Radě Evropské unie, což Paříži na ovlivňování bruselské agendy poskytne výsadní postavení.