Zdrojová přiměřenost představuje způsobilost zdrojů vyprodukovat dostatečné množství elektrické energie, které uspokojí poptávku zákazníků ve všech hodinách sledovaného období. MAF CZ je od roku 2016 každoročně zpracováván na základě požadavků unijní legislativy.

Pro stanovení předpokladů v oblasti střednědobého výhledu provozu zdrojů provádí ČEPS každoroční dotazníkové šetření, které zahrnuje všechny tepelné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MWe. Pro simulaci zdrojové přiměřenosti používá MAF CZ 21 tři scénáře: Progresivní, Konzervativní a Referenční.

• Spolehlivost – udržení spolehlivosti dodávky elektřiny (LOLE a EENS)
• Soběstačnost – zachování výroby elektřiny na území ČR alespoň na úrovni 90 % poptávky po elektřině (max. dovoz do 10 % spotřeby dle požadavku SEK)
• Ekonomická oprávněnost – uvažování ekonomicky opodstatněného rozvoje zdrojové základny, především v oblasti rozvoje špičkových a pološpičkových zdrojů nezbytných pro udržení bezpečné a spolehlivé dodávky
• Emisní stopa – snižování emisí skleníkových plynů

Z MAF CZ 21 vyplývá, že rychlý odklon od uhelných zdrojů v kombinaci s neexistujícími novými zdroji (dozdrojování) povede ke zcela neuspokojivým hodnotám LOLE, a tedy ke značné zdrojové nepřiměřenosti. Odstavování uhelného výkonu musí být doprovázeno výstavbou nových zdrojů se stabilním výkonem. V případě urychlení odchodu od uhelné energetiky dříve než v roce 2038 bude potřeba zavést kapacitní mechanismy pro podporu výstavby zdrojů se stabilním výkonem, aby byla dodržena bezpečnost dodávek elektřiny, a to i přes rychlý nárůst podílu OZE, který scénáře MAF CZ 21.

MAF CZ 21 dále ukazuje, že Česká republika bude od roku 2025 výrazně importní s předpokladem velké závislosti na dovozu elektřiny z přebytkových zemí (Francie, severní Evropa), přičemž zůstává otázkou, zda bude v případě přebytku v těchto zemích elektrická energie skutečně exportována nebo bude využita v domácím průmyslu. Po roce 2035 je pak indikováno další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům s přiměřeností soustavy. S ohledem na ohrožení zdrojové přiměřenosti bude třeba opětovně diskutovat o dalším prodloužení doby životnosti Jaderné elektrárny Dukovany nad horizont roku 2045.

Na základě provedených výpočtů a při posuzování dosažitelnosti navrhovaných opatření v oblasti budoucího výrobního mixu ČR ČEPS doporučuje zejména:

• Udržení míry energetické soběstačnosti (max. dovoz do 10 % spotřeby), což se vzhledem k nejasnému vývoji budoucích technologií a využívání dnešních vykazovaných přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích jeví jako nezbytné
• Zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje se stabilním výkonem do české legislativy jako pojistky v případě, že nebude možný dovoz výkonu ze zahraničí, nebo bude z neovlivnitelných důvodů zpožděna příprava a realizace zdrojů sloužících k dozdrojování
• Koordinaci strategie pro elektroenergetiku s vodíkovou strategií ČR a ostatními členskými zeměmi EU
• Prohloubení spolupráce s provozovateli distribučních sítí při zavádění nových nástrojů pro řízení ES ČR v oblasti flexibility, zapojení strany spotřeby, decentrálních zdrojů a digitalizace

Pozn:

K hodnocení zdrojové přiměřenosti jsou využity indikátory spolehlivosti dodávek elektrické energie. Patří k nim LOLE (Loss of Load Expectation, ztráta očekávaného zatížení), které stanoví počet hodin za rok, kdy produkce zdrojů ČR spolu s importem elektřiny nejsou schopny pokrýt spotřebu ČR. Maximálně přípustná hodnota LOLE v ČR přitom činí 15 hodin za rok. Dalším spolehlivostním ukazatelem pak je EENS (Expected Energy not Served, očekávaná nedodaná energie). Ten indikuje počet GWh elektrické energie za rok, kdy produkce zdrojů ČR spolu s importem elektřiny nejsou schopny pokrýt spotřebu ČR.

Kapacitními mechanismy jsou provozovatelé zdrojů finančně kompenzováni za držení záložního výkonu mimo trh a jsou připraveni tento výkon v případě nedostatku okamžitě poskytnout.