Zákon č. 458/2000 Sb.
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetice

Poslední novelizace energetického zákona č. 458/2000 Sb. byla provedena zákonem č. 211/2011 Sb. ze dne 9. 6. 2011 (částka 75). Tato novela energetického zákona nabývá účinnosti dnem 18. srpna 2011 (s výjimkou § 17d energetického zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012).

Znění zákona č. 458/2000 Sb. včetně poslední novelizace podle zákona č. 211/2011 Sb. otevřete zde .

Zákon č. 458/2000 Sb. upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

Uvádíme pouze výtah nejdůležitějších paragrafů týkajících se oblasti našeho zájmu.

Předmětem podnikání v energetických odvětvích (§3, odst.1) je výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie.

Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu (§3, odst.2). Nově se doplňuje na konci odstavce 2 věta „Pro provádění stavby sloužící k vyvedení výkonu z výrobny elektřiny zřizované a provozované ve veřejném zájmu nebo stavby, která je součástí přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění.“

Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky (§3, odst.3) mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické osoby pouze na základě státního souhlasu, kterým je licence udělená Energetickým regulačním úřadem. Licence podle tohoto zákona se neuděluje na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování propan-butanu a jeho směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, a na výrobu tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v tomtéž objektu. Dále se licence podle tohoto zákona neuděluje na činnost, kdy odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické čí právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného zařízení, přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání.

Licence (§4, odst.1) se uděluje nejvýše na 25 let, a to na:

výrobu elektřiny, výrobu plynu, přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování plynu, výrobu tepelné energie, rozvod tepelné energie.

Podmínkou udělení licence fyzické osobě (§5, odst.1) je

1. dosažení věku 21 let,
2. úplná způsobilost k právním úkonům,
3. bezúhonnost,
4. odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle §6.

Žádá-li o udělení licence právnická osoba (§5, odst.2), musí podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce.

Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do instalovaného výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.

Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.

V §23, odst.2 (povinnosti výrobce elektřiny) bylo doplněno písm. q) ve znění: „vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně.“

Ochranným pásmem (§46, odst.1) zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky (§46,odst.2).

Ochranné pásmo výrobny elektřiny (§46, odst.7) je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo od vnějšího líce obvodového pláště výrobny elektřiny.

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno (§46, odst.8)

1. zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
2. provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
3. provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
4. provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují (§46, odst.11) a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy

1. stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
2. udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak (§46, odst.12), aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Nově byl do zákona vložen §30a (výstavba výrobny elektřiny). Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě připojení do elektrizační soustavy (odst. 1). O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti (odst. 2).

V §91 jsou uvedeny správní delikty držitele licence, v §91a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (např. podnikání v energetických odvětvích bez licence), v § 91c pořádkové pokuty (až 5 mil Kč nebo 1% z čistého obratu za poslední účetní období) a v § 96d donucovací pokuty (fyzické osobě až 100 tis. Kč, držiteli licence na výrobu tepelné energie až 1 mil. Kč, jiným držitelům licence až 5 mil. Kč).

Dále uvádíme odkazy na důležité vyhlášky k zákonu č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydané ERÚ, které můžete vč. příloh otevřít zde .

Samostatně uvádíme přílohu č. 6 k vyhlášce č. 51/2006 Sb. – měrný podíl žadatele o připojení na oprávněných nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu a výkonu.

Za rezervaci výkonu

Podrobnosti o způsobu připojení najdete zde ve vyhlášce č. 81/2010 Sb.

Připojení Typu A je takové připojení, kdy provozovatel distribuční soustavy rozšíří distribuční soustavu až do předávacího místa, kterým je např. trafostanice nebo rozvodna žadatele o připojení.

Připojení Typu B je takové připojení, které nesplňuje podmínky připojení typu A.

V případě požadavku na připojení nebo navýšení rezervovaného příkonu nebo výkonu v objektech již připojených je pro určení výše podílu na oprávněných nákladech rozhodující stávající způsob připojení.

Vyhláška 541/2005 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona byla novelizována vyhláškou 371/2011 Sb. Vyhlášku a její přílohy otevřete zde.

Upozorňujeme na §27 (Předávání údajů pro vyúčtování plateb a úhrada plateb za poskytování systémových služeb) odstavec (14), (15) a (16).

Odst.(14) zní:

Výrobce sdělí každý rok nejpozději do 31. ledna provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojena výrobna elektřiny, zařazení výrobny elektřiny jako výrobce první kategorie nebo druhé kategorie na základě skutečnosti zjištěné v předcházejícím kalendářním roce. Pokud výrobce nesdělí zařazení výrobny elektřiny do kategorie výrobců ve lhůtě podle věty první, má se zato, že výrobna je zařazena do druhé kategorie.

Odst.(15) zní:

V případě výrobny elektřiny připojené do odběrného místa uvedené do provozu v průběhu kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy rozhodne o zařazení výrobce do první nebo druhé kategorie na základě poměru mezi instalovaným výkonem výrobny a rezervovaným příkonem v daném odběrném nebo předávacím místě. Za výrobce první kategorie je v takovém případě považován výrobce s poměrem mezi instalovaným výkonem výrobny a rezervovaným příkonem v daném odběrném nebo předávacím místě rovným nebo větším než 5. Po skončení kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy přehodnotí zařazení výrobce do první nebo druhé kategorie na základě skutečnosti zjištěné v předcházejícím kalendářním roce.

Odst.(16) zní:

Zařazení do kategorie výrobců podle odstavců 14 a 15 použije provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy pro určení plateb za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny a za související služby od začátku druhého čtvrtletí daného roku do konce prvního čtvrtletí následujícího roku.

Vysvětlivka:

Podle §2, odst. g) této vyhlášky je výrobcem druhé kategorie - výrobce, který není výrobcem první kategorie.

Podle §2, odst. h) této vyhlášky je výrobcem první kategorie – výrobce, který elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny dodává do přenosové nebo distribuční soustavy a jehož roční spotřeba elektřiny včetně případné spotřeby elektřiny jiného účastníka trhu s elektřinou v areálu výrobny elektřiny dosahuje nejvýše 20% ročního množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, nebo výrobce, který poskytuje podpůrnou službu typu rychle startující záloha nebo dispečerská záloha, kategorizace výrobců se posuzuje pro každou výrobnu elektřiny zvlášť.

Pozn.: Většina našich členů tedy bude spadat do první kategorie. Je potřebné si celou vyhlášku prostudovat vzhledem k dalším termínům v ní uvedeným.