Britové řeší jaderné dilema. Byť za elektřinu z nově budovaných bloků jaderné elektrárny Hinkley Point garantovali vysokou výkupní cenu, výstavba pod francouzskočínskou taktovkou se neustále prodlužuje. Už teď je jasné, že první elektrony do sítě nepřitečou před rokem 2027.

Zároveň však za kanálem berou vážně boj s emisemi skleníkových plynů a jadernou energii vnímají jako jeden z nástrojů, jak cílů v oblasti ochrany klimatu dosáhnout. A vedle velkých zdrojů – instalovaný výkon v Hinkley Pointu se má zvýšit o 3,2 gigawattu – začínají stále vážněji mluvit o malých jaderných reaktorech.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii jde o zdroje s výkonem do 300 megawattů. Už před Vánocemi se britský kabinet rozhodl, že na výzkum a vývoj v této oblasti poskytne 56 milionů liber (tedy 1,6 miliardy korun). To je sice jen zlomek sumy, na niž vyjde výstavba Hinkley Pointu (počítá se s 20 miliardami liber), ale je to jen začátek.

Elektřina z malých reaktorů bude nicméně přinejmenším zpočátku až o třetinu dražší než z velkých zdrojů.

Jejich výhodou je však rychlejší a levnější výstavba. Dají se postavit jako stavebnice a na místě složit podle požadovaného výkonu. Podle projektantů mohou být první reaktory připraveny k instalaci kolem roku 2025. Na konci 20. let totiž bude Británie potřebovat nahradit zhruba polovinu současné kapacity za odstavené jaderné a tepelné elektrárny.

Británie o rozvoj „malého jádra“ usiluje i přesto, že v poslední době prudce zlevnila výstavba větrných parků na moři. Počítá s tím, že s rostoucím počtem projektů budou klesat i ceny minireaktorů. „Chceme se vyhnout zjednodušujícímu pohledu, že zlevnění větrných parků znamená dát sbohem jádru,“ říká britský ministr pro energetiku Richard Harrington.

Malé jádro vyvíjí Američané i Češi

Řez reaktorem NuScale (zdroj: www.nrc.gov)

O malých či modulárních reaktorech se navíc mluví po celém světě. Například americká firma NuScale Power připravuje svůj minireaktor, první elektrárna má být v provozu kolem roku 2025 ve státě Idaho.

Němci mají vítr na moři, my máme jádro, říká člen představenstva ČEZ.

Ruský Rosatom chce zase příští rok spustit plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov, která se stane prvním referenčním projektem tohoto typu elektráren na světě. O malé reaktory mají zájem i Finové, protože vedle dodávek elektřinou mohou vyřešit i zásobování teplem.

A malý reaktor vzniká i v Česku. Vědci z výzkumného ústavu ÚJV Řež pracují na minireaktoru s tepelným výkonem 20 megawattů. Projekt s názvem Energy Well nyní žádá o patent. Má být určen hlavně pro odlehlé oblasti, ale v Česku by mohl nahradit například dožívající podnikové elektrárny či teplárny. Vývoj je však teprve v počátcích. V Řeži nyní probíhají různé experimenty a studie proveditelnosti.

Vystřízlivění z minireaktorů však může přijít rychle. Podle kritiků totiž mohou představovat velké bezpečnostní riziko. Každý z nich kvůli tomu musí splňovat stejná pravidla jako velké zdroje.