|
Před sto lety vstoupil v platnost první český, respektive československý
energetický zákon. Zatímco dnes musíme každý rok energetický
zákon novelizovat a stále to není ono, první zákon vydržel v
platnosti téměř čtyři desetiletí. A co je hlavní, přispěl k
rychlému budování elektráren a elektrické sítě, k níž bylo v
době zániku první republiky připojeno devět z deseti obyvatel
Čech a Moravy.
Před sto lety vstoupil v platnost první český, respektive československý
energetický zákon [1]. Zatímco dnes musíme každý rok energetický
zákon novelizovat a stále to není ono, první zákon vydržel v platnosti
téměř čtyři desetiletí. A co je hlavní, přispěl k rychlému budování
elektráren a elektrické sítě, k níž bylo v době zániku první republiky
připojeno devět z deseti obyvatel Čech a Moravy.
Zákon měl tři autory; každý z nich pocházel z jiného oboru a
skvěle se doplňovali. Síly spojili:
elektrotechnik
Vladimír List (1877-1971), národohospodář
Karel Engliš (1880-1961) a právník
František Weyr (1879-1951).
Podle dokumentů, které týdeníku Euro poskytl prapravnuk Karla
Engliše Vít Pokorný, měla tato trojice původně v plánu „pouze“ elektrifikaci
Moravy. Po mírných úpravách však nakonec posloužil pro potřeby celé
Československé republiky. V přehledu zásluh by však neměl zapadnout
ani jejich přínos k rozvoji energetiky.
Elektrárny i sítě budované společně podnikateli, státem a obcemi
stály na počátcích elektrifikace Československa. Intenzivní elektrifikaci
odstartoval průlomový energetický zákon, který začal platit právě
před sto lety. Důraz na spoluvlastnictví energetických zdrojů bude
Česko zavádět do legislativy opět v nejbližších měsících. Komunitní
spoluvlastnictví totiž – dnes stejně jako tehdy – usnadňuje rozvoj
energetiky.
Za rozvojem československé elektroenergetiky stály takzvané všeužitečné
podniky s většinovým podílem veřejného sektoru. Ty ustanovil první
energetický zákon, který vstoupil v platnost právě před sto lety
a přispěl k velmi rychlé elektrifikaci domácností. Během pouhých
dvaceti let bylo k elektřině připojeno téměř 90 % obyvatelstva.
[2]
Velmi podobný princip pomáhá rozvoji obnovitelných zdrojů energie
(OZE). V rámci tzv. komunitních projektů obce spolu s občany a soukromými
podnikateli staví a provozují vodní, solární nebo větrné elektrárny
či teplárny na biomasu. Takové projekty přinášejí větší akceptaci
OZE veřejností díky jejímu přímému zapojení a vedou k demokratizaci
energetiky.
Vedle finančních zisků pro všechny zapojené partnery tento typ
projektů přináší i další benefity: důraz na udržitelné využívání
OZE, energetickou nezávislost a rozvoj obcí díky novým příjmům.
Z toho důvodu rozvoj komunitních projektů OZE preferuje i aktualizovaná
evropská legislativa a národní státy včetně Česka je budou do svých
zákonů implementovat.
-
Zákon č. 438/1919 Sb. o státní podpoře při zahájení
soustavné elektrisace. Platný od 1. září 1919.
- V roce 1937, tj. necelých 20 let od začátku platnosti
zákona bylo k elektřině připojeno bezmála 90 % obyvatel.
V roce 1919 to přitom bylo jen asi 40 % obyvatel v Čechách
a 25 % obyvatel na Moravě
Původní text v článku z odkazu níže.
|
