Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Zelenání největšího zdroje tepla v ČR začíná. ČEZ zavírá Elektrárnu Mělník III, uhlí v teplárnách nahradí plyn, biomasa a moderní technologie

Největší zdroj dálkového tepla v ČR odchází od uhlí. Do roku 2030 bude lokalita Mělník, která zásobuje Prahu, Mělník a Neratovice, vyrábět jen z nízkoemisních zdrojů a významně tak pomůže Skupině ČEZ i Praze a dalším městům dosáhnout ekologických závazků.

Prvním krokem v plánované transformaci je dnešní odstavení dlouhou dobu největšího elektrárenského uhelného bloku Mělník III. Jeho uzavřením se lokalita mění na čistě teplárenskou.

Současně startuje příprava výstavby vysoce účinných paroplynových zdrojů a v lokalitě se do budoucna počítá s využitím dalších nízkoemisních technologií, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo zařízení na energetické využití odpadu ZEVO. Ty postupně nahradí hnědouhelné teplárny Mělník II a Mělník I. Plánované ekologické opatření nijak neovlivní kvalitu dodávek odběratelům.

Čtvrtina z celkových emisí CO2 v ČR vznikne při výrobě tepla. „Transformace našich teplárenských provozů je jednou z klíčových oblastí, kterými dosáhneme našich ekologických závazků. Ekologizace mělnického zařízení je jedním z významných kroků v dosažení nízkoemisní výroby, které jsme si vytýčili ve strategii Vize 2030 Čistá Energie Zítřka. S ohledem na velikost mělnického zdroje a jeho důležitost pro Prahu budeme právě tam směřovat největší podíl plánovaných investic do modernizace teplárenství,“ upřesňuje místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

ČEZ plánuje do transformace teplárenských lokalit na nízkoemisní investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 miliard korun.

Prvním krokem zezelenání lokality je právě uzavření Elektrárny Mělník III, která jako jediná vyráběla jen elektřinu. V následujících letech dojde k odstavení hnědouhelné jednotky Mělník II, která bude do té doby částečně fungovat v režimu záložního zdroje, a poté se ukončí i provoz jednotky Mělník I. Dodávky tepla, na nichž závisí zhruba 250 tisíc pražských a středočeských domácností, ale nebudou ohroženy, nejprve budou totiž uvedeny do provozu náhradní zdroje. Jako první vyroste plynová kotelna, následovat budou paroplynové zdroje pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.


Zvažována je také výstavba elektrokotle, který bude sloužit nejen jako výrobní zdroj tepla, ale i pomůže regulovat přenosovou nebo distribuční soustavu. ČEZ současně ověřuje možnosti využití dalších bezemisních technologií v této lokalitě do budoucna, např. rozšíření o kotel na biomasu, spalování ale i výrobu vodíku, nebo tepelná čerpadla s akumulací tepla. Výrobní kapacitu mělnického komplexu doplní zařízení na energetické využití odpadu ZEVO. Stávající skládka uhlí pro mělnickou „trojku“ se v budoucnu může zaplnit fotovoltaickými panely. Společnost Energotrans, která teplárenskou lokalitu provozuje, zároveň jedná s ÚJV Řež o možnosti zprovoznit v areálu experimentální okruh se superkritickým CO2 pro testování točivých strojů. Všechny nové zdroje vzniknou na pozemcích současného areálu a využijí tak stávající budovy i infrastrukturu.

Lokalita Mělník je významným regionálním zaměstnavatelem: poskytuje 300 stálých pracovních míst obyvatelům z okolních měst a obcí a v hlavní sezóně vytváří u dodavatelských firem dalších více jak 1 000 pracovních míst. Jednou z priorit provozovatele zařízení proto je, aby plánovaná transformace výrobních zdrojů neměla negativní dopady na zaměstnance.

„Vážíme si našich pracovníků, jejich dlouholeté zkušenosti z provozu jsou pro nás nenahraditelné, proto jsme hledali možnosti, jak si udržet co nejvíce těchto kvalifikovaných odborníků. Zaměstnanci z odstavované Elektrárny Mělník III se s předstihem zacvičovali na přechod do našich tepláren. Podařilo se tak zajistit pracovní pozice pro drtivou většinu našich kolegů,“ vysvětluje Miroslav Krpec, generální ředitel Energotrans.

Podobným způsobem chce Energotrans postupovat i do budoucna, až se budou uhelné teplárny nahrazovat nově postavenými zdroji.

Zdroj: cez.cz ►, 17. 8. 2021
Poznámka:
Nikdo nechce jasně říci, že v podstatě jde o nahrazení domácího uhlí dovozem dražšího zemního plynu z RF, tedy též fosilního zdroje sice s menšími exhalacemi CO2 , ale s nejasným výhledem bezpečnostním, finančním a s budoucím stanoviskem ekologických aktivistů v EU. Řeči o nahrazení biomasou, vodíkem atd. mají jen marginální význam z hlediska potřebných výkonů.

Ing. Jan Bouška (SPVEZ)