Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Studená sprcha z Bruselu: Podmínky pro „zelený“ plyn i jádro jsou příliš tvrdé

Evropská komise chce uznat jádro a plyn za zelené zdroje. Konkrétní podmínky pro stavbu nových tepláren a elektráren ale mají být tak přísné, že by na nich Česko nemohlo svou energetiku postavit.

Když v poslední den loňského roku zveřejnily Financial Times informaci, že Evropská komise hodlá zařadit jádro a plyn na seznam „zelených“ investic, zavládlo v Česku nadšení. Politici i průmyslníci se předháněli v pochvalných reakcích.

Na nový rok však Evropská komise zveřejnila celý návrh svého nařízení o ekonomických aktivitách v obou zmiňovaných energetických odvětvích.

V Česku nadšení rychle opadá. Ukazuje se totiž, že zelenou nálepku mohou jádro i plyn dostat pouze za velmi přísných podmínek. Tak přísných, že to v praxi hatí český plán postavit na nich přechod od uhelné energetiky k bezemisní výrobě elektřiny a tepla. Podle zatím představených podmínek by bylo možné dokončit stavbu jednoho bloku v jaderné elektrárně Dukovany.

Přísné podmínky

Evropský návrh je součástí takzvané taxonomie, tedy klasifikace ekonomických aktivit podle jejich vlivu na ovzduší. Technologie, které dostanou zelený status, budou zvýhodněny při financování a získají nárok na podporu. Ty, které se na seznam čistých aktivit nedostanou, budou nekonkurenceschopné.

Všechny dosavadní české vládní či oficiální energetické strategie a koncepce počítaly s tím, že uhlí v teplárenství a výrobě elektřiny z větší části nahradí plyn a jádro. Náhrada v podobě obnovitelných zdrojů je v českých podmínkách při současném stavu technologií nereálná.

Plyn má proto posloužit jako přechodná náhrada uhlí v příštích letech a nové jaderné bloky se mají stavět od druhé půli 30. let. Nejprve v Dukovanech jako náhrada stávající jaderky, která měla původně dožít po roce 2030, dnes se však počítá s prodloužením její životnosti do půli 40. let. Politici předchozí i současné vlády však plánují další reaktory, které by měly tvořit rozšiřující se základnu českého energetického mixu.

Přísné podmínky evropského návrhu však tyto plány staví na hlavu. Jádro má dostat zelený status jen pro projekty zahájené nejpozději do roku 2045. Stavby nových i modernizace stávajících bloků mají podléhat schválení v Bruselu, takzvané notifikaci. Navíc by nové zdroje bylo možné stavět jen za dodržení přísných podmínek nakládání s jaderným odpadem.

Přísná jsou však i pravidla pro nové plynové zdroje, které mají být podle návrhu přijatelné dokonce pouze do roku 2030. Omezujících podmínek je celkem devět a je třeba je splnit všechny najednou.

Zelený status například hodlá Evropská komise přiznat jen těm plynovým elektrárnám nebo teplárnám, které se staví jako přímá náhrada uhelných. A to pouze v případě, že je nelze nahradit obnovitelným zdrojem, tedy větrníky či soláry. Plynovky musí držet velmi přísné emisní limity a třeba už od roku 2026 mají spoluspalovat s fosilním zemním plynem také bezemisní plyn, tedy vodík či bioplyn.

Šéf ČEZu varuje

Na rizika obsažená v návrhu upozornil na LinkedInu už v neděli večer viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

„Prvotní optimismus a reakci na publikovanou zprávu o plánovaném zařazení jádra a zemního plynu mezi čisté zdroje je třeba opřít o znalost detailu, a ten je bohužel z pohledu české energetiky velmi rizikový. Obě technologie jsou klasifikovány jako udržitelné pouze dočasně. U plynu jsou nastaveny velmi striktní podmínky u spoluspalování vodíku již v 2026, u jádra je nastaven limit udržitelnosti na 2040, respektive 2045 u nových zdrojů,“ píše Beneš.

„Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství,“ dodává. Znamenalo by to například, že chystaný nový blok v Dukovanech by mohl být posledním domácím novým jaderným zdrojem. Stavět by se podle Beneše nedaly nejen velké reaktory, ale ani malé modulární bloky. A navíc by nebyly možné ani investice do prodloužení životnosti Dukovan a Temelína na 60 let, jak s tím dnes počítají české energetické strategie.

„Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, ale i z pozice generálního ředitele ČEZ se domnívám, že by Česká republika měla zaslat Evropské komisi připomínky, respektive návrhy úprav textu tak, aby se text stal pro Českou republiku akceptovatelný, respektive aby jeho podmínky pro ČR byly vůbec realizovatelné,“ uvádí Beneš.

„Pokud by Evropská komise návrh přijala v nezměněné podobě, domnívám se, že již nebude vůle většiny členských států pak akt jako celek zamítnout. Za ČEZ i za Svaz průmyslu a dopravy jsme připraveni se aktivně podílet jak na získávání podpory v jiných členských státech, tak na přípravě nutných úprav textu,“ uzavírá.

Teplárníci: Je to sci-fi

Podle Martina Hájka z Teplárenského sdružení je návrh v několika bodech nerealistický. „V navržené podobě je pro transformaci teplárenství v praxi nepoužitelný,“ říká. Teplárenské sdružení kritizuje především požadavek, podle něhož mají být nové plynové zdroje schopné spoluspalovat 30 procent nízkoemisního plynu do roku 2030 (od roku 2030 se limit zvedá na 55 procent, od roku 2036 mají zdroje plně přejít na nízkoemisní palivo). Teplárníci tvrdí, že termíny jsou zcela nereálné.

„Požadavek je zcela nerealizovatelný a dalece překračuje ambice plynárenského balíčku, který Komise předložila v prosinci loňského roku,“ uvádí se ve stanovisku Teplárenského sdružení pro Ministerstvo průmyslu.

Zelený vodík ze sezonních přebytků solární či větrné elektřiny se v Česku nevyrábí, stejně jako jeho nízkoemisní varianty využívající zachycování a ukládání CO2 z fosilního plynu. „Výrobna biometanu je v Česku jedna a vyrábí pro export, vodík je naprosté sci-fi,“ řekl pro SZ Byznys Hájek.

Plynové projekty pak podle něj zásadně limituje požadavek, aby kapacita plynového zařízení nepřesahovala kapacitu původního zařízení na uhlí a aby úspora emisí skleníkových plynů dosáhla 55 procent.

„Pak je tu podmínka, aby se členský stát zavázal k odchodu od uhlí, což je ale zcela mimo taxonomii,“ říká Hájek. Taxonomie se totiž týká investorů, nikoliv vlád. „Provozovatel zařízení ji nemůže nijak ovlivnit a je z pohledu snížení emisí v daném zařízení irelevantní. Jedná se o zneužití delegovaného aktu Evropskou komisí k tlaku na členské státy, aby datum odchodu od uhlí stanovily,“ prohlašuje. „Politici kolem návrhu jásali, ale v praxi je nepoužitelný,“ shrnuje celkový pohled výkonný šéf Teplárenského sdružení.

Palba z druhého břehu

Návrh je ale pod palbou kritiky i ze zcela opačných pozic. Proti uznání jádra za čistý zdroj se staví ekologická hnutí a bezjaderné státy. Vystoupila proti němu na Twitteru už o víkendu rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, podle níž jaderná energie a spalování fosilního zemního plynu škodí klimatu i životnímu prostředí a „ničí budoucnost našich dětí.“

Rakouská ministryně hrozí, že pokud bude návrh přijat, podá proti němu Rakousko žalobu. Podle agentury APA počítá Rakousko ve svém tažení s podporou Německa i Španělska.

Změnit stanovisko Evropské komise k jádru i plynu bude obtížné, protože obojí má v Evropě řadu odpůrců. „Dlouho jsme byli přesvědčeni, že jádro ani plyn v taxonomii jako čisté neprojdou. Nakonec byl přijat kompromis, který je pro obě strany těžko skousnutelný, proto bude těžké dosáhnout změn,“ říká v neformálním rozhovoru jeden z českých průmyslových lobbistů, který nechce návrh komentovat oficiálně.

Detailní stanovisko českého Ministerstva průmyslu k návrhu zatím není známo. Ministr Jozef Síkela zatím zveřejnil pouze stručný komentář na svém twitteru: „Dokument EK k jádru a plynu jsme na MPO podrobně prostudovali. Naší hlavní úlohou je nyní oslovit podobně smýšlející členské země EU a pokusit se v rámci připomínkového řízení vyjednat ještě lepší podmínky, které budou více reflektovat naše zájmy,“ napsal. „Podrobnější vyjádření zatím nebudeme dávat, dokument studujeme,“ dodal k tomu Síkelův mluvčí Vojtěch Srnka.

Zdroj: seznamzpravy.cz ►, Zuzana Kubátová 3. 1. 2022
Poznámka:
Výtah z článku. Je zřejmé, že taxonomie v EU byla formulována na podmínky přímořských států a je nepřijatená pro vnitro unijní průmyslové státy jako je ČR. Pokud se nepodaří vyjednat reálnější podmínky, pak bude nutno v elektrárenství a teplárenství spalovat dále zemní plyn a uhlí bez ohledu na taxonomii a omezit zásadně vývoz elektřiny (Rakousko, Německo). Jadernou energetiku musíme dále budovat bez ohledu na taxonomii EU. Jinak se vrátíme do středověku. To snad není cílem EU.

Ing. Jan Bouška (SPVEZ)