První dřevěná větrná elektrárna?

Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu. Je vysoká 30 metrů, stejně pevná jako ocelová a při její výrobě vzniklo o 90 % méně emisí uhlíku.

První dřevěná větrná elektrárna?

Ještě letos chtějí obě společnosti instalovat další dřevěné elektrárny, nastavit obchodní model a nastartovat komerční prodej.

Věže z vrstveného dýhovaného řeziva se vyrábějí v modulech, které mohou být přepravovány po veřejných komunikacích bez speciálních povolení nebo úprav silnic, a montují se přímo na místě. I díky tomu mohou být dřevěné větrné elektrárny vyšší a dosahovat většího výkonu než současné. Potenciální výška dřevěné věže prý může dosáhnout až 1 500 metrů!

Modvion uvádí, že jeho dřevěné věže vydrží stejně dlouho jako ostatní standardní díly turbín, tedy zhruba 25 až 30 let. Firma zároveň už nyní společně s Enel Green Power pracuje na recyklaci vrstveného dřeva. Materiál z dřevěných větrných elektráren by tak po skončení jejich životnosti mohl najít další využití například ve stavebnictví.

Do projektu v loňském roce investoval i jeden z největších výrobců větrných turbín na světě, dánská společnost Vestas. Pobřežní větrnou turbínu s výkonem 15 MW, která by byla zcela klimaticky neutrální, chce Vestas vyvinout do roku 2040. Na turbínách s výkonem mezi 12 a 14 MW pracují také Siemens Gamesa Renewable a GE Renewable Energy.

Využití dřeva u výškových staveb není úplnou novinkou

Výšková budova Mjøstårnet v Norsku, která používá lepené laminované dřevo v kombinaci s křížově laminovaným dřevem, má výšku 85,4 metru.

Plány na stavbu ještě vyšší hybridní dřevěné budovy oznámila australská technologická firma Atlassian. Konstrukce bude ze dřeva, fasáda ze skla a oceli, ve čtyřicetipatrovém mrakodrapu budou zabudované solární panely a stupňovité venkovní zahrady.

Rychlost větru roste s výškou

O čím dál vyšší větrné turbíny se konstruktéři snaží proto, že rychlost větru roste s výškou, ve velké výšce je zároveň vítr méně turbulentní. V současnosti je většina větrných turbín na světě vysoká do 100 metrů, očekává se, že do roku 2035 dosáhnou průměrné výšky až 150 metrů.

Celkové kapitálové výdaje na větrnou energii se do konce desetiletí podle výzkumu poradenské společnosti Rystad Energy zdvojnásobí ze 46 miliard USD v roce 2021 na 102 miliard USD v roce 2030. Analytici předpokládají, že z miliard USD, které vývojáři shromažďují na své projekty, půjde více než 50 % na výrobu a instalaci turbín na pobřežní větrné farmy. Modvion zatím plánuje umísťování svých dřevěných větrných elektráren právě na pobřeží, do budoucna však po drobných úpravách počítá s jejich masivním nasazením také na moři.

Záleží na dotacích

Celková kapacita větrné energie na pevnině v posledních letech stagnuje. Příčinou poklesu bylo hlavně zrušení dotací na stavbu pevninských větrných elektráren v Číně. Jde o propad asi o 40 GW, což zásadně ovlivnilo globální čísla. V roce 2021 tak přírůstky větrných elektráren na pevnině klesly na přibližně 85 GW, meziročně o 20 GW, a v roce 2022 se předpokládá další pokles o 15 GW. Tento trend však bude pravděpodobně krátkodobý a zlomí se již v roce 2023, protože poptávka po výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů prudce stoupá.

Lídrem offshore větru podle všeho zůstane Evropa, kde výdaje v roce 2030 dosáhnou 53 miliard USD. V USA by investice měly do roku 2030 vzrůst na téměř 15 miliard USD. Čína, která byla doposud jedním z hlavních hráčů, naopak zpomaluje. V roce 2020 investovala téměř 25 miliard USD, což je dvojnásobek toho, co v tom roce utratila Evropa, ale výdaje v roce 2030 postupně klesnou na pouhých 7,7 miliardy USD. Celkově analytici očekávají růst instalované větrné energie na moři do roku 2030 na více než 265 GW.

Analýzy předpokládají, že největším evropským výrobcem bude Siemens Gamesa, jejíž větrné jednotky budou do konce roku 2026 představovat zhruba 60 % z 8 500 turbín, které v tu dobu budou v provozu. Vestas bude v Evropě tvořit přibližně 20 % předpokládané instalované kapacity větrné energetiky.

Odkaz
Informace o zpracování osobních údajů
Webdesign Zdeněk Nováček, s.r.o.