Americké námořnictvo přeneslo mikrovlnami 1,6 kW na vzdálenost přes 1 km. Pozoruhodný úspěch odborníků US Navy přináší průlom v technologiích přenosu energie na dálku.
V rámci projektu Safe and Continuous Power bEaming – Microwave (SCOPE-M) přenesli energii pomocí paprsku mikrovln o frekvenci 10 GHz na vzdálenost přes 1 kilometr. S touto technologií
bude možné posílat energii z orbitálních solárních elektráren na Zemi i jednotkám v terénu.
Mikrovlnný vysílač projektu SCOPE-M
Technologie přenosu energie se nejprve potýkala s pochybnostmi a nedůvěrou. Pak se ukázalo, že tahle technologie je překvapivě účinná. Pentagon oslovil tým Christophera Rodenbecka,
šéfa výzkumné skupiny Advanced Concepts Group při Naval Research Laboratory (NRL), aby v rámci projektu Safe and Continuous Power bEaming – Microwave (SCOPE-M) zjistili, jak je tahle technologie
praktická využitelná.
Tým použil paprsek mikrovln o frekvenci 10 GHz v experimentech na dvou lokalitách – US Army Research Field na Blossom Point, stát Maryland a vysílač radaru Haystack Ultra Wideband Satellite
Imaging Radar (HUSIR) v areálu institutu MIT, stát Massachusetts. Frekvence mikrovln byla vybrána kvůli tomu, aby bylo možné s touto technologií přenášet energii i při intenzivním dešti
se ztrátou energie méně než 5 procent.
Také je v rámci mezinárodních standardů bezpečná pro ptáky a další zvířata, včetně lidí. To znamená, že tento systém nemusí být vybavený automatickým vypínáním, na rozdíl od dosavadních
laserových systémů pro přenos energie.
Při testech v Marylandu dosáhl mikrovlnný systém účinnosti 60 procent. V Massachusetts to bylo méně, ale systém pracoval při vyšší celkové úrovni přenášené energie, takže přenesl více
energie než v Marylandu.
Technologie SCOPE-M by mohla být časem využita k přenosu energie z velkých orbitálních solárních elektráren dolů na Zemi. Byla by dostupná nepřetržitě, dnem i nocí. Už dnes se ale nabízí
řada zajímavých využití. Pentagon počítá s tím, že by taková technologie sloužila k rychlým dodávkám energie vojenským jednotkám v terénu, což by podstatně omezilo nutné transporty paliv.
Stejně tak ji ocení výzkumné týmy, těžaři a podobné profese.
Zdroj: osel.com ►, autor: Stanislav Mihulka, 23.
04. 2022
Poznámka:
Již v devadesátých letech 19. století Nikola Tesla rozsvítil žárovky na více než 3 kilometry, i když při tom usmažil dynamo místní elektrárny a vyvolal blackout celého města Colorado
Springs. Tesla si to představoval tak, že po celém světě rozestaví věže, které budou přenášet energii pro domácnosti, průmysl i dopravu. Z jeho plánů tehdy sešlo.