Nejprve pár čísel: cena základního ročního pásma na rok 2023 v úterý 16. srpna překonala 500 eur (12 250 korun) za megawatthodinu. Oproti ceně v polovině června je to dvojnásobek, oproti běžné ceně minulých let desetinásobek. Taková úroveň cen elektřiny (nemluvě o zemním plynu za víc než 200 eur/MWh) je pro průmysl likvidační a pro domácnosti ožebračující.

Příčin extrémně vysokých cen elektrické energie je totiž celá řada. Mezi ty hlavní patří umělé omezování ruského vývozu zemního plynu do evropských zemí, výpadek výroby francouzských jaderných elektráren a vliv počasí (slabý vítr, málo vody). Problém dále prohlubuje jednostranná orientace Evropské unie a mnoha členských zemí na nestabilní obnovitelné zdroje a také předchozí dlouhé období relativně nízkých cen elektřiny a plynu, které energetický sektor odradilo od nezbytných investic.

Házet vinu na energetické burzy tak není úplně férové. Na trhu s elektřinou tak jako všude jinde se musí potkat nabídka s poptávkou. Nízká výroba levnějších zdrojů energie (jaderných, vodních či uhelných) zkrátka vede k nutnosti zapínat drahé elektrárny na zemní plyn – a výsledná cena tomu odpovídá.

Zemní plyn

Po dlouhé roky to byla jasná volba. Zemní plyn byl levný, stál okolo 15 eur za MWh. Potrubní dodávky z Ruska působily jako jistota, a tak si Německo i další země rozhodly závislost dál prohloubit výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Zhruba od září loňského roku začaly ceny skokově růst, hlavně kvůli ruské manipulaci s trhem s cílem donutit Evropu k akceptování dlouhodobých smluv a ke spuštění Nord Streamu 2 ještě před plánovaným útokem na Ukrajinu.

V tomto týdnu se již ceny zemního plynu pro příští rok pohybují mezi 200 a 250 eury za MWh. Vzhledem k omezené výrobě z jiných zdrojů musí většina evropských zemí zapínat do provozu i ty nejdražší elektrárny – plynové. Výsledkem je extrémní cena elektrické energie, odpovídající zhruba vzorci dvakrát cena zemního plynu plus polovina emisní povolenky.

Hyperskok v ceně zemního plynu

Vývoj ceny zemního plynu za poslední dva roky. Zdroj: energetická burza TTF

Uhlí

Středoevropské země by teoreticky mohly nahradit plynové elektrárny vyšší výrobou z uhlí, ale v praxi se tak neděje. Například ve středu bylo dle specializovaného webu Electricity Maps využití kapacity uhelných elektráren v Česku jen necelých 42 procent, v Polsku 39 procent, v Nizozemsku 37 a v Německu 50 procent.

Při současných cenách je i navzdory nákladům na emisní povolenky výroba elektřiny z uhlí výrazně zisková. Proč se tedy nevyrábí víc? Podle vyjádření společnosti ČEZ je instalovaná kapacita českých zdrojů dimenzována na to, aby bez problémů pokryla spotřebu v zimě. Ta je o zhruba 40 procenta vyšší než v létě. „Z toho důvodu se také na letní období plánují odstávky elektráren a tepláren pro pravidelnou údržbu a modernizaci. Těm letos věnujeme ještě větší pozornost než obvykle,“ uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Před dvěma dny jsme však informovali o polské situaci. Tamní elektrárenské společnosti před zimou šetří uhlí a vyrábějí z něj méně energie. Polské uhelné elektrárny v červenci dodaly až o 15 procent méně energie než ve stejném období loňského roku. Souvisí to i s klesající těžbou a dostupností černého uhlí v zemi. Nižší výroba následně zvyšuje ceny elektřiny.

Jaderná energie

Z českého pohledu působí jaderné elektrárny jako nejspolehlivější zdroj energie v nejisté době. Poněkud jinou zkušenost udělali ve Francii, kde je letos až 60 procent výkonu jaderných bloků vyřazeno z provozu. Některé reaktory stojí kvůli nedostatku vody v řekách, jiné kvůli nutným opravám a výměně paliva. Mnohé z nich však vyřadily problémy s korozí, které vrhají temný stín na kompetence Francouzů v oblasti jaderné energetiky.

Jisté je to, že chybějících 35 tisíc megawattů výkonu francouzských reaktorů je pro evropský trh s elektřinou skutečná pohroma. Francie, který byla po dlouhé roky největším exportérem elektrické energie v Evropě, je dnes závislá na dovozu z okolních zemí. V minulých dnech tento import pokrýval často přes 10 procent spotřeby elektřiny v zemi.

Dopad do cen elektřiny v celém regionu bude mít také výsledek rozhodování německé vlády o možném prodloužení provozu tři posledních jaderných bloků. Pokud provoz neprodlouží, tak na konci letošního roku zmizí z trhu další 4 000 megawattů spolehlivého a bezemisního výkonu.

Obnovitelné zdroje

V řadě zemí je problém se suchem, což musejí vidět a pochopit snad už i skalní odpůrci teorie o globálním oteplování. Loira je téměř bez vody, o mnoho lépe na tom není Rýn, Pád ani další velké řeky. Jedním z důsledků je nízké využití kapacity vodních elektráren. To se v mnoha zemích (Španělsko, Portugalsko, Bulharsko, Lotyšsko atd.) pohybuje do 10 procent.

Aby těch problémů nebylo málo, tak se téměř netočí ani turbiny větrných elektráren. Například ve středu kolem poledne bylo využití instalované kapacity větrníků v Německu jen okolo 4 procent, v Polsku 8 procent, ve Francii dvouprocentní a v Nizozemsku či Rakousku bylo prakticky nulové. Procenta ve čtvrtek byla jen o málo příznivější. Sázka na větrnou energii jako jednu z opor moderní energetiky se zdá být poněkud riskantní.

Výrobu z obnovitelných zdrojů tak zachraňují jen fotovoltaické elektrárny, ale z logických důvodů jen zhruba od devíti ráno do páté hodiny odpoledne. V té době skutečně srážejí cenu elektřiny na spotovém trhu na poněkud příznivější hodnoty. Naopak v ranní a večerní špičce ceny na krátkodobém trhu šplhají do šílených hodnot. Příkladem může být hodnota 748 eur/MWh, která byla dosažena na českém spotovém trhu ve středu mezi osmou a devátou večer.