Sokolovská uhelná po třech letech obnoví část provozu ve své plynárenské technologii ve Vřesové. Cílem není znovu vyrábět energoplyn, ale hlavně analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu.
Sokolovská uhelná chce analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu.
Sokolovská uhelná po třech letech obnoví část provozu ve své plynárenské technologii ve Vřesové. Cílem není znovu vyrábět energoplyn, ale hlavně analyzovat možnosti tlakového zplyňování uhlí pro využití výsledných produktů v chemickém průmyslu.
Tři z 26 generátorů by se měly znovu rozjet v Tři z 26 generátorů by se měly znovu rozjet v červenci letošního roku,“ řekl novinářům předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Náklady na obnovení provozu se odhadují asi na 95 milionů korun.
Chemický průmysl má hrát v budoucím podnikání Sokolovské uhelné a sesterské SUAS GROUP významnější roli a měl by se podílet i na řešení energetické nezávislosti na zemním plynu.
„V zásadě je cílem získat analytiku těch plynů a výstupů při částečném uvedení do provozu a úpravě řídících systémů, abychom si byli schopni vyzkoušet, jaké syntetické plyny a v jakém složení jsou k dispozici, a co je možné pak komunikovat dál při vývoji nových technologií,“ uvedl Tomek. Souvisí to podle něj s budoucím rozvojem lokality Vřesová. „Protože vycházíme z toho, že na Vřesové máme optimální infrastrukturu pro chemický průmysl, včetně čističek vod, čistících zařízení pro plyny a celou infrastrukturu pro zacházení s plyny. A byla by i škoda nevyužít potenciál lidí, kteří se chemii věnovali,“ uvedl Tomek.
Obnovení částečného provozu zplyňování uhlí má souvislost také s loni podepsaným memorandem mezi Sokolovskou uhelnou, chemickými závody Synthomer v Sokolově a Karlovarským krajem o podpoře udržení a rozvoje chemického průmyslu.
Některé produkty, které tlakovým zplyňování vznikají, by mohly sloužit rovněž jako surovina pro výrobu v chemičce Synthomer.
Zároveň by mohly být náhradním zdrojem místo zemního plynu, ale třeba i při ukládání elektrické energie do vodíku.
Podle Tomka se i Sokolovská uhelná ocitla po začátku války na Ukrajině v těžké pozici. Díky uhlí ale byla schopna dodávat elektřinu i teplo bez výraznějších dopadů na cenu.
Drahý zemní plyn a riziko jeho nedostupnosti je také důvodem, proč chce Sokolovská uhelná věnovat zvýšenou pozornost této technologii, která může být alternativou zemnímu plynu.
Plynárna ve Vřesové je unikátní technologií, která umí za vysokého tlaku a teplot přeměnit hnědé uhlí na energetický plyn. Provoz plynárny byl v roce 2020 pozastaven kvůli extrémnímu růstu cen emisních povolenek. Pro Sokolovskou uhelnou byl tak její provoz neekonomický.
Zdroj: https://iuhli.cz/sokolovska-uhelna-obnovi-cast-provozu-v-tlakove-plynar…, ČTK, 22.1.2023.