Orlík a Kamýk slaví 60: 24,5 miliard kWh čisté elektřiny, energie do 2 minut a pojistka pro Temelín

Před 60 lety, v roce 1962, definitivně začal na plný výkon fungovat pilíř moderní české energetiky – vodní elektrárna Orlík. Má několik českých „nej“: s výkonem 364 MW jde o největší českou vodní elektrárnu. Hráz nad elektrárnou dosahuje rekordních 91 metrů a přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR.

Orlík a Kamýk slaví 60: 24,5 miliard kWh čisté elektřiny, energie do 2 minut a pojistka pro Temelín

Každá ze čtyř turbín je pak vysoká 27 metrů, a dosahuje tak zhruba výšky panelového domu. Šedesátiny slaví i sousední elektrárna Kamýk, která s Orlíkem funguje jako jeden celek.

Společně už 60 let. Orlík dodávající elektřinu v časech odběrových špiček, kdy stoupá spotřeba v síti, a níže ležící Kamýk jako vyrovnávací elektrárna eliminující kolísání hladiny Vltavy. Jednotlivé bloky elektráren byly postupně přifázovány do sítě v průběhu let 1961-62. Od té doby dohromady vyrobily takové množství bezemisní elektřiny, které by pokrylo spotřebu všech současných českých domácností na půldruhého roku. Ještě důležitější je však jejich schopnost dodat během několika desítek vteřin české energetické soustavě přes 400 MW výkonu nebo podat napětí jaderné elektrárně Temelín při případném black-outu.

„Orlík fungující v tandemu s Kamýkem je schopen najet do dvou minut na plný výkon a význam těchto elektráren umocňuje i schopnost do deseti minut podat napětí jaderné elektrárně Temelín při výpadku sítě. Jde o klíčové vodní elektrárny, které neustále udržujeme v perfektní kondici,“ říká Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Každé ze čtyř soustrojí vodní elektrárny Orlík je se svými 27 metry vysoké jako panelový dům. Za provozu letí jedním přivaděčem až 150 kubíků vody rychlostí 5 m za vteřinu. Zkrocený živel roztáčí oběžné kolo turbíny, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Vyrobená elektřina je vyvedena do rozvodny 220 kV Milín. Když voda opustí elektrárnu, míří znovu vyrábět elektřinu blíže Praze, na Kamýk. Ten postupně v uplynulých letech prošel komplexní modernizací všech čtyř bloků modernizací systému kontroly a řízení a vlastní spotřeby elektrárny. Díky tomu umí spolehlivě ze stejného množství vltavské vody vyrobit o 4-5 procent více bezemisní energie.

„V letech 2008-21 byla postupně komplexně modernizována všechna čtyři soustrojí, která jsou teď efektivnější a ročně vyrobí navíc miliony kilowatthodin ekologické elektřiny. Kamýk tak pokryje spotřebu další více než tisícovky domácností ve středních Čechách a je připraven na desítky let provozu ve službách moderní české energetiky,“ doplňuje Róbert Heczko, ředitel provozu vodních elektráren ČEZ.

Nejpohnutější chvíle zažily elektrárny Orlík a Kamýk v létě 2002, kdy společně se svým personálem statečně čelily tisícileté povodni. V nerovném boji s vodním živlem došlo k částečnému zatopení elektráren, společně s ostatními díly Vltavské kaskády však dopřály Praze a níže položeným místům po proudu rozhodující hodiny času pro přípravu. Několik měsíců pak byly kvůli opravám mimo provoz. Nejvíce poškozený 4. blok Orlíku se znovu rozjel dokonce až v prosinci 2004. Získané zkušenosti a nová protipovodňová opatření se ale vyplatily už o 11 let později, kdy při zvýšených průtocích elektrárny obstály bez vážných poškození.

Zrození dalších elektráren Vltavské kaskády

ElektrárnaRok
Vrané nad Vltavou1936
Štěchovice1943
Slapy1954
Lipno1959
Hněvkovice1992
Kořensko1992
Odkaz
Informace o zpracování osobních údajů
Webdesign Zdeněk Nováček, s.r.o.